ČJA 5
218 a) kořalka (2018)
b) gatě (ČJA 1, 78 kalhoty)
1 M a) kořalka — kořaka
gořalka — gořálka — gořołka
b) kaťe
gaťe
2 Sledují se další případy záměny neznělého k a souhlásky g.
Slovo kořalka bylo přejato z pol. (gořałka). Mapa zachycuje vedle hlavního protikladu ko- × go- též reliktní svč. formu kořaka ( představuje reflex za starší ł v oblasti dnes s jedinou l-ovou souhláskou) a rovněž podobu s dlouhou kořennou samohláskou gořálka, popř. s pravidelnou střídnicí za tuto dlouhou samohlásku (gořolka).
3 Hlásková varianta gořalka pokrývá celé Slezsko a vých. Moravu po linii Boskovice–Brno–Mikulov. Odtud dále na západ máme doloženu převážně formu kořalka.
Okraj sev. a sv. Čech se vyděluje archaickou podobou kořaka. Z vm. dialektů pocházejí ojedinělé zápisy gořálka, z vých. podskupiny slez. nářečí obměna gořolka.
Podoba gatě se znělým g za pův. k pokrývá celou Moravu se Slezskem na západ až po linii Svitavy – Třebíč – Moravský Krumlov. Dále k západu se realizuje varianta katě.
4 a) gořalka gorzałka pol.
kořalka Jg též kořavka, SSJČ
b) gatě Jg, SSJČ, SSJ gate hovor. expr.
katě SSJČ poněk. zast.
5 a) kořalka Ju 1–5, Ru 2, 3 — kořaka Po 1 — gořalka Ju 6, Ru 4 — gořałka Ju 7
b) gaťe Ju 5–7, Ru 2, 4, 5
Bh