ČJA 5

218      a) kořalka (2018)

b) gatě (ČJA 1, 78 kalhoty)

1    M         a)  kořalka — kořaka

     gořalka — gořálka — gořołka

b) kaťe

     gaťe

2                 Sledují se další případy záměny neznělého k a souhlásky g.

Slovo kořalka bylo přejato z pol. (gořałka). Mapa zachycuje vedle hlavního protikladu ko- × go- též reliktní svč. formu kořaka ( představuje reflex za starší ł v oblasti dnes s jedinou l-ovou souhláskou) a rovněž podobu s dlouhou kořennou samohláskou gořálka, popř. s pravidelnou střídnicí za tuto dlouhou samohlásku (gořolka).

3                 Hlásková varianta gořalka pokrývá celé Slezsko a vých. Moravu po linii Boskovice–Brno–Mikulov. Odtud dále na západ máme doloženu převážně formu kořalka.

Okraj sev. a sv. Čech se vyděluje archaickou podobou kořaka. Z vm. dialektů pocházejí ojedinělé zápisy gořálka, z vých. podskupiny slez. nářečí obměna gořolka.

Podoba gatě se znělým g za pův. k pokrývá celou Moravu se Slezskem na západ až po linii Svitavy – Třebíč – Moravský Krumlov. Dále k západu se realizuje varianta katě.


4    a)   gořalka  gorzałka pol.

      kořalka  Jg též kořavka, SSJČ

 

b)   gatě  Jg, SSJČ, SSJ gate hovor. expr.

katě  SSJČ poněk. zast.


5    a)   kořalka Ju 1–5, Ru 2, 3 — kořaka Po 1 — gořalka Ju 6, Ru 4 — gořałka Ju 7

 

b) gaťe Ju 5–7, Ru 2, 4, 5


Bh