ČJA 5

214      a) zasazený (ČJA 4, 409)

b) cizí (ČJA 5, 19b; ČJA 5, 30)

sklízet (ČJA 4, 349; ČJA 5, 189b)

chodívat (2568)

zavazet (ČJA 1, 64 překážet)

meze (ČJA 4, 108)

1    M         a)  zasadzeny (též 755)

b) cudzy (též 755)

2                 Uzemní rozšíření afrikáty dz je představeno na jediné mapě. Šrafováním je vyznačen typ cudzy, izoglosou je zachycen typ zasadzeny.

3                 Největší geografické rozšíření má splynulina dz u adjektiva zasadzený, odvozeného od příč. trpného. Zabírá téměř celá slez. nářečí. Starší literatura je dokládá i z nejzazšího sv. cípu Valašska (Horní Bečva a Soláň); náš výzkum je už zde nezachytil.

Forma cudzy pokrývá pruh přechod. nářečí česko-polských. Tato varianta je charakteristická rovněž pro kopaničářskou obec Žítkovou (755).

4    a)   cudzí  sloven., pol. cudzy

 

b)   zasadzený  pol. zasadzony, hluž. zasadźeny

5    —

7                 Podobný rozsah polosykavky dz jako u adjektiva zasadzeny má dz v případech slovesných tvarů sklúdzat, chodzovat, zavadzat. Uvedená frekventativa nemáme však doložena ze všech zkoumaných obcí, protože se jejich výzkum musel omezit jen na zápisy ze spontánních promluv.

U těchto slovesných tvarů je územní rozsah s afrikátou menší než v případě zasadzeny.

Forma sklúdzat (s afrikátou dz) byla poměrně důsledně zachycena ve vých. skupině slez. nářečí, navíc se vzácně dokládá také ze sv. cípu Valašska (748, 750) a z kopaničářské lokality 757.

Na formu chodzovat postrádáme doklady z již. okraje Slezska. Nelze však vyloučit, že její nedostatek tu znamená jen to, že tam se ji explorátorům nepodařilo výzkumem zachytit. Zvláště tento infinitivní tvar nebylo totiž možno zjistit jinak než ve spontánních hovorech. (V běžně mluvených projevech bývá obvykle tvar chodit.)

Varianta zavadzat (proti zavazat) ‚překážet‘ vytváří ve Slezsku souvislý územní celek, téměř ji však postrádáme na již. okraji západní podskupiny; tam je běžnější obměna zavazat. Forma se splynulinou je též v slovenštině a v polštině (zavadzať sloven., zawadzać pol.). V podstatě stejné území jako forma cudzy zabírá také podoba m’edza (kromě lokalit 818, 819 s variantou meza).

Bh