211      můra (1415)

1    M         múra

mura

mora

moura 710, 713

2                 Mapa zaznamenává nář. podoby slova můra (psl. *mora). Je zřejmé, že v důsledku starých intonačních a přízvukových poměrů na většině zkoumaného území došlo v kořeni k dloužení původního o > ó s následným pravidelným hláskovým vývojem dlouhého ó (ó > o > ú) včetně krácení ú > u a změny ú > ou v dolských nář.

Na menší části Česka byla zaznamenána forma s krátkým o; jde buď o důsledek různého směru vyrovnávání v deklinačním paradigmatu dvouslabičného feminina, nebo o původní podobu, v níž neproběhlo dloužení, popřípadě o příklon ke slovesu *moriti.

3                 Podoba můra je běžná v celých Čechách a téměř na celé Moravě s výjimkou dvou areálů (centrální úsek střm. nář. a území jz. Moravy), kde byla zapsána obměna mura. Z Uherskohradišťska se dokládá sporadická forma moura.

Pro slez. nář. a přilehlé Valaško je typická podoba mora.

Mluva měst se zpravidla shoduje s nář. okolím.