210      hnůj (764)

tvůj (2330)

1    M         hnúj

hnuj

hnoj 801

hnoj 755

2                 Stč. forma hnój (psl. *gnojь) prošla pravidelným hláskovým vývojem (ó > o > ú, popř. ó > ú). Je pozoruhodné, že podoba shodná se spis. jazykem (hnůj) se omezuje pouze na vm. nář. a střední pás nář. střm. Vedle pravidelného slez. a střm. krácení došlo ke zkrácení ů i v Čechách. Z hlediska zeměpisného je tedy mimořádně rozsáhlé. Má patrně fonetické příčiny; zde nastává v pozici před „polosamohláskovým“ j.

Sporadicky doložená podoba hnoj je reliktem staršího vývojového stupně; forma hnoj navazuje na slovenské jazykové území.

Ve městech nebyla položka zkoumána.

3                 Podoba hnůj se dokládá především z Moravy. Byla zapisována ve střed. pásu střm. nář. a ojediněle i na záp. Zábřežsku a v celé oblasti nář. vm. V Čechách se dokládá jen z území záp. od Jihlavy, sporadicky i odjinud.

Na ostatním území českého národního jazyka je běžná forma hnuj.

V branickém dialektu byla zapsána forma hnoj a v kopaničářských nář. podoba hnoj.