204      rybník (1263)

1    M         rybňík (rebňík 457, rivňík 249, 310, 511, rimňík, rimík)

rybňik (rimňik, rimik)

2                 Mapa sleduje nářeční rozdíly v kvantitě samohlásky v slovotvorné příponě -ník: rybník × rybnik. Je pozoruhodné, že forma rybnik má v střm. nář. větší územní rozsah, než bývá v případech krácení í obvyklé. Zasahuje i do vých. okrajových úseků střm. nář. a dokonce přesahuje do dolských nářečí.

Změnu hláskové skupiny -bň- > -mň-, která je projevem záměny retnic (b – m), a její zjednodušení (-mň- > -ň-) sleduje mapa ČJA 5, 326.

Krácení v příponě -ník zachycuje rovněž mapa ČJA 5, 75 zedník, viz tam.

3                 Podoba rybnik je rozšířena zhruba v sev. polovině území českého národního jazyka, a to v souvislém pásu zahrnujícím území sv. poloviny Čech, sev. a stř. Moravu a rovněž celé Slezsko. Odděleně vytváří ještě areál na již. a jz. Moravě.

Na zbývající části zkoumaného území je běžná forma rybník, shodná se spis. jazykem. Vytváří mikroareál ještě na záp. Zábřežsku, prosadila se i vlivem spis. jazyka v mluvě pohraničních měst v sev. Čechách a jako dubletní byla zaznamenána i ve městech na Moravě.