203      zabíjet (ČJA 1, 117)

1    M         zabíjet (zabíjat)

zabijet (zabijat)

2                 Na mapě je představen rozdíl v kvantitě kořenné hlásky v infinitivu slovesa zabíjet: zabíjet × zabijet. Není zde proto vyznačen areál podob na -jat ani území slovotvorné varianty zabívat (ty zachycuje mapa ČJA 1, 117 zabíjet).

Krátkost i, která zaujímá mimořádně velký areál, je patrně způsobena postavením před hláskou j (ta je svým tvořením i akustickou podobou blízká samohlásce i).

Zkrácení zpravidla nenastává v jz. polovině Čech. Větší rozsah krácení na vých. Moravě lze dát i do souvislosti s areálem tvarů dokonavého slovesa zabit.

3                 Podoba zabijet je běžná v sv. polovině Čech, v celém Slezsku a na Moravě vedle území s pravidelným krácením ještě navíc na vých. okrajích střm. nář. a dále ve vm. nář. v širším okolí Kyjova a na sev. Valašsku.

Varianta zabíjet – shodná se spis. jazykem – pokrývá především jz. polovinu Čech a jako dubletní forma je hojnější i na zbývajícím území čes. nář. v užším smyslu slova; proniká tam často i do městské mluvy a nezřídka ji zaznamenáváme i v mluvě měst na Moravě.

Na Moravě podoby s dlouhým í vytvářejí několik menších, od sebe oddělených areálů: Zábřežsko, Tišnovsko a Novoměstsko, Břeclavsko, Uherskobrodsko a Zlínsko.