202      peníze (1955)

1    M         peňíze (peňieze 801, penjaze 755)

peňize (pyňize 819, peňәze 316, 423, 435, peňze 725, peňeze 801, p’enze 818, p’yńunze 835, 836, 84, p’ińund-
ze 831–834)

2                 Mapa zachycuje krácení í > i ve slově peníze (psl. *pěnędzь sg.). Areál formy s krátkým i se omezuje především na oblasti s pravidelným krácením ve Slezsku a na Moravě (viz ČJA 5, 202). V návaznosti na slez. nářečí se krácení nedůsledně projevuje i v přilehlých vm. bodech 721 a 747.

Jiné kontinuanty psl. *ę než í/i se registrují pouze v oddíle 1 v závorce.

Jiným typem izoglosy je vyznačena oblast důsledného krácení samohlásek v slez. nářečích; jev patří mezi pravidelné regionální obměny (viz PRO Ala).

3                 Forma penize je běžná ve slez. nář. a v oblasti střm. nář. s výjimkou středního pásu spojující Novoměstsko přes Tišnovsko a Slavkovsko s vm. nářečími; jako dubletní byla zapisována zejména na vých. a jv. okraji Čech a též v střč. nář. v Polabí, tam často i jako forma jediná.

Podoba peníze, shodná se spis. jazykem, pokrývá celé Čechy s přesahy na Novoměstsko a Zábřežsko a oblast vm. nář. s přilehlým Holešovskem a již zmíněný úzký střední pás střm. nář.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.

4    peníze  stč. peniezi, peniezě, Jg, SSJČ, sloven. peniaze, pol. pieniądze, hluž. pjenjezy

5    peňíze Po 1, Ju 1–3, 5, 7, Ru 2, 3, 5 — peňize Ju 2, 6, Ru 2, 4

Fi