ČJA 5
2 a) jezevec (1466) —
b) jestřáb (1456)
jař (ČJA 3-53 jarní obilí)
jasan (1296)
1 M a) jezevec (jezovec, jizevec, jezvec)
jazevec (jazovec, jazavec, jazvec, jaźv’ec, jažv’ec)
b) jastřáb (jastřeb, jastrjab, jastříb, jastřymb/jatřymb, jastřumb, jostřab)
2 Mapa zachycuje rozsah přehlásky ’a > e v pův. slabice ja-.
Izoglosou je vymezen protiklad podob jezevec a jazevec (psl. *jazvьcь, jazvovьcь), pozitivně šrafami je zobrazena nepřehlasovaná varianta jastřáb (psl. *jasъtrębъ).
U výrazů jezevec, jazevec a jastřáb nesledujeme kvůli přehlednosti mapy další nář. obměny (viz odd. 1 M).
Přibližně na témže teritoriu, jaké vymezují formy jazevec a jastřáb, najdeme i další nepřehlasované podoby, např. jaštěrka (ČJA 2, 66 ještěrka), jasle (ČJA 3, 20 jesle), ja(h)řáb / ja(h)řabina (srov. ČJA 5, 263). Pouze ze záp. skupiny slez. nář. se dokládají varianty jalito (509 jelito) a jalitko (510 jelítko).
3 Převážnou většinu sledovaného území zabírá přehlasovaná podoba jezevec, shodná se spis. jazykem. Forma jazevec se soustřeďuje do úzkého pruhu podél vých. hranice vm. nář. s výběžkem do stř. části vm. nář. a na severu se rozšiřuje do oblasti slez. nář.
Podoba jastřáb vytváří kompaktní areál ve Slezsku a na Valašsku, menší oblasti zaujímá při vých. a již. okrajích vm. nář.
Ve městech nebyly položky zkoumány.
4 a) jazevec Jg a sloven. jazvec, pol. jaźwiec, dluž. jaz, jazw
jezevec stč. jězvec, Jg též jezovec, jezvec, SSJČ
též jezovec nář., jezvec říd. nář.
b) jastřáb stč. též jěstřáb, Jg též jestřáb, sloven. jastrab,
pol. jastrząb, hluž. jatřob
5 a) jezevec Ru 4 — jezovec Ju 5, 6, Ru 2, 3 — jezavec Ju 1 — jazovec Ju 7 — jazavec Ju 1, 2, 4 — jazvec Ru 5
b) jastřáb Ju 7
7 Zvláštní postavení ve skupině výrazů s provedenou či neprovedenou přehláskou ’a > e zaujímají některá pojmenování obilí setého na jaře. Nepřehlasované podoby jař, jařina se shodují se spis. jazykem (v důsledku vyrovnání podle formy jaro, kde podmínky pro přehlásku nenastaly), přehlasované podoby jeř, jeřina jsou nářeční. Výrazy jeř a jeřina jsou soustředěny do areálu na rozhraní střč. a jzč. nář. (mezi Příbramí, Benešovem a Táborem), dále jsou doloženy rozptýleně z Jihlavska, Ledečska a Novopacka.
Shodný jev byl zaznamenán při zkoumání položky jasan. Většinová je nepřehlasovaná podoba jasan (a její nář. obměny jasen, jaseň), shodná se spis. jazykem. Přehlasovaná forma jesen zabírá širší Podkrkonoší a Náchodsko, po sv. okraji svč. nář. přechází na Zábřežsko a odtud do sev. části střm. nář. s výběžkem až na Vyškovsko, kde se střídá s podobou jeseň. Varianta jesen vytváří malý areál také na Roudnicku.
Km
