190      a) strniště (ČJA 3, 73)

b) sednice (ČJA 1, 186; ČJA 5, 78b)

c) vesnice (ČJA 1, 184)

d) hrabice (ČJA 3, 61 hrabičná kosa)

1    M         a)  strňíšťe (strňísko)

b) sedňíce (sedňíc, sekňíce)

c)  vesňíce (vesňíc)

d) hrabíca (hrabíc 710, 729)

2                 Položky jsou řešeny pozitivně, tj. na mapě jsou představeny pouze podoby s dlouhým í v sufixech po ň, a to strníště, sedníce, vesníce, a též uvedená podoba slova se zakončením kmene na retnici b: hrabíce.

Sledovaný hláskový jev registrují i jiné mapy ČJA, např. podoba chumeleníce, doložená jen jako okrajový regionalismus z Kladska a Náchodska (b. 115 a 119), srov. ČJA 2, 162 sněhová vánice.

Podobný územní rozsah jako forma strníště/strnísko mají i podoby žitníště/režnísko (ČJA 3, 74 strniště po žitě), kosíště/kosísko (ČJA 3, 64 kosiště) a hrabíště/hrabísko (ČJA 3, 102 hrabiště).

3                 Sledovaný jev je příznačný zejména pro území Čech. Na Moravě se objevuje jen zřídka.

Nerozsáhlejší areál má forma strníště; pokrývá celou oblast svč. a střč. nář. a v jzč. nář. zasahuje až na Plzeňsko, Příbramsko a Táborsko. (Pro nejvýchodnější část Čech je charakteristická podoba strnísko.)

Obměna sedníce zaujímá rozsáhlou oblast v svč. a střč. nář.

Forma vesníce je příznačná pro východní okraj svč. nář., zahrnující zhruba úsek od Náchodska po Litomyšlsko.

Jiné území zaujímá podoba hrabíce; dokládá se jen z malého areálu ve střední části vm. nář., mezi Uherským Brodem a Vsetínem, na archaickém okraji Moravy.

4    —