186      a) peří (2043)

b) dveře (ČJA 4, 119)

c) večeře (377)

1    M         a)  péří

b) dvéře (dvíř 119) — dvéři

c)  večéře

2                 Mapa pozitivně zaznamenává areály zeměpisného rozšíření zdloužené samohlásky e v pozici před ř ve výrazech péří, dvéře (dvéři) a večéře (které jsou v protikladu s podobami peří, dveře, večeře, shodnými se spis. jazykem a pokrývajícími většinu zkoumaného území).

Forma dvéře, doložená již ze staré češtiny, je stejně jako varianta dveře hodnocena jako spisovná. O rozdílu v koncovce dvéře × dvéři viz ČJA 4, 119.

Na mapě není zaznamenáno krácení koncového -í u slova peří (jeho rozsah odpovídá izoglosám, jak je zachycuje mapa ČJA 5, 202) ani změna i (í) > y (ý) (srov. PRO F2b) a neexistence ř v kopaničářských nář. (viz ČJA 5, 221; ČJA 5, 222).

Podoby s é před ř registruje též mapa tvaru dat. sg. feminina dcera (viz ČJA 4, 63 dceři): dcéři.

3                 Sledovaný jev zasahuje dva areály: jeden v sev. polovině Čech, druhý na vých. Moravě.

Podoba péří pokrývá svč. a většinu střč. nář. oblasti (její již. hranici tvoří linie měst Plzeň, Příbram, Benešov a Jihlava) a odděleně téměř celou oblast vm. nář. s přilehlým Holešovskem.

Forma dvéře vytváří areál v svč. nář. s jádrem na Královéhradecku a Vysokomýtsku s výběžky na západě až na Kolínsko a na jihu k Ledči nad Sázavou a Jihlavě. Odděleně byla na sv. Valašsku zachycena varianta dvéři.

Podoba večéře byla zapsána jen ve vých. okraji svč. nář., tj. v podorlickém úseku.