183      a) datel (ČJA 2, 35/229.1)

b) kozel (ČJA 3, 208)

c) uzel (ČJA 3, 106 ranec trávy)

1    M         a)  datél

b) kozél

c)  huzél

2                 Na mapě sledujeme dloužení samohlásky e před l. Tato hlásková změna byla registrována již v lexikálních svazcích, zde představujeme výskyt podob datél, kozél a huzél na jedné mapě. Mapa si nevšímá lexikálních rozdílů a pravidelných hláskových změn.

U areálu tvaru kozél tvoří jeho východní hranice současně hranici jiného lexému, a to lexému cap, a proto není zcela zřejmé, zda k dloužení e > é před l nedošlo i v oblasti vm. nář. Vzhledem k rozšíření formy datél se však domníváme, že dloužení e > é tvaru kozél bylo zachyceno v plném rozsahu.

Dloužení e > é před l je např. též zobrazeno na mapě ČJA 1, 159 postel. Tvar postél byl zachycen jen ve střm. nář. na Moravskokrumlovsku a v úzkém pruhu mezi Brnem a Boskovicemi; na východ od linie Svitavy, Boskovice a Brno jsou rozšířeny jiné lexémy (např. lůžko). Tato změna byla také registrována u nář. pojmenování kulaté příčky u žebříku – šprušél, sprušél (srov. ČJA 3, 123). Tyto lexémy byly zachyceny ve střm. nář. na stejném území jako postél, ale navíc ještě na Holešovsku a na Břeclavsku. Podobný zeměpisný rozsah jako obměna huzél má varianta petržél (srov. ČJA 2, 24 petržel), navíc byla zapsána v úzkém pruhu mezi Brnem a Břeclaví.

3                 Tvary s -él byly nejčastěji zachyceny ve stř. části střm. nář. a v oblasti dolských nář.

Podoba datél byla zapsána na Boskovicku, sv. Brněnsku a dále v jz. části vm. nář. podél hranice se střm. nář.

Areál tvaru kozél zahrnuje oblast Boskovicka, širšího Brněnska a území v již. části střm.-vm. pomezí.

Tvaru huzél (případně hozél, hzél) se užívá na Boskovicku, Tišnovsku a na sev., záp. a již. Brněnsku s výběžkem až na Třebíčsko, odděleně a ojediněle též na Zábřežsku a Litovelsku.

4    —

5    —

Ko