ČJA 5

180      a) vlaštovka (1437)

b) ledůvka (ČJA 2, 164 náledí)

1    a)

M         vlaštovka (vlašť-, lašt-, lašť-)

vlaštúfka (lašt-, -šť-)

vlaštufka (lašt-, -šť-)

N          vlaštovice, vlaštovička, jaskulka

b)

      M         ledúka 145, 160, 161 (poledúfka 728)

2                 Zkoumal se územní protiklad podob vlaštovka a vlaštůvka. Slovo vzniklo odvozením od adj. *lastavъ ‚švitořivý‘ sufixem -ъka; pův. *-avъka se zřejmě přiklonilo k běžnějšímu zakončení *-ovъka, ve kterém při odvozování došlo na části území k dloužení o > ó, jehož výsledkem je dnešní podoba vlaštůvka. Podoba vlaštovka má buď -o- staré, nezdloužené, nebo novější, vzniklé analogicky, možná podle paralelního zakončení -ovice. Hláskové varianty z náslovným l- ani se skupením -šť- na mapě neregistrujeme (stejně jako slovotvorné varianty na -ovice a -ovička, které jsou často doloženy jako dubletní, a odlišný lexém jaskulka, převzatý z polštiny).

Vedle uvedeného protikladu je na mapě zachyceno územní rozložení podoby vlaštuvka, a to nejen ve slez nář. (kde dnešní -u- mohlo – přinejmenším na východě areálu – vzniknout i pravidelným vývojem ze staré

ho -ó- v návaznosti na pol. změnu ó > u, tzv. pochýlení, kdežto v záp. části je zřejmě důsledkem pravidelného vý-
voje ó > uo > ů a následného krácení), ale také na velkém areálu ve střm. nář., kde snad jde aspoň zčásti o jinou
změnu (přímo o > u bez mezistupně dloužení, diftongu a krácení, tak jak je tomu v tzv. horském nářečním typu
(srov. ČJA 5, 59 holub). Ve střm. nář. často dochází ke změně -ov- > -uv-, a to nejen v infinitivu -ovat > -uvat, ale např.
i v místních jménech na -ovany: Borkuvane.) V pruhu mezi Novým Městem na Moravě a Kyjovem, kde nebylo provedeno pravidelné krácení ů > u (srov. ČJA 5, 208; ČJA 5, 209; ČJA 5, 210; ČJA 5, 211), totiž nebyla vůbec zaznamenána podoba vlaštůvka.

Dalším dokladem změny -ovka > -ůvka je okrajový regionalismus ledůvka ‚náledí‘, v jehož okolí byla často zapsána podoba ledovka. Na mapě ho zachycujeme pozitivně.

3                 V Čechách s přesahy na Moravu na severu k Boskovicím a na jihu ke Znojmu a dále na vých. polovině Moravy s Brněnskem se užívá názvu vlaštovka, shodného se spis. jazykem. Zdloužená podoba vlaštůvka je doložena poměrně vzácně: na jižním mor.-sloven. pomezí, sporadicky na Zlínsku a ojediněle na Rožnovsku i jinde. Varianta vlaštuvka se objevuje častěji: rozsáhlý areál zaujímá ve slez. nářečích a kromě toho pokrývá větší část střm. nář., kde je patrně jiného původu.

Z měst je vesměs doložena podoba vlaštovka.

4    vlaštovka  Jg vlastovka, lid. laštovka, SSJČ též laštovka, lašťovka, obě zast. ob.

5    -ofka (-oka) Ju 1-6, Ru 1, 2,4 — -úfka Ju 7 — -ufka Ju 2, 7, Ru 5

Či