ČJA 5

177      a) výměnkář (ČJA 3, 3)

b) hrobař (ČJA 2, 193 hrobník)

c) miškař (ČJA 3, 214 zvěroklestič)

1    M         a)  výmňenkář (-min-)

     výmňenkař (-min-)

b) hrobař

c)  miškař

2                 U variant výměnkář – výměnkař jsou na mapě zachyceny obě strany protikladu, podoby hrobář a miškař
jsou zobrazeny pozitivně.

Podoby na -ař a -oř ve slez. nář., které vznikly pravidelně z podob na -ář, na mapě sledovány nejsou, tomuto jevu je věnována samostatná kapitola (viz ČJA 5, 69 dobrá).

3                 Uzemní rozložení dlouhé a krátké varianty zkoumaného sufixu je u sledovaných slov různé a žádná z nich
nejeví nijak výraznou tendenci uplatňovat se v určité oblasti častěji. Z předkládané mapy je to patrné: Podoba

výměnkář zaujímá většinu zkoumaného území, kdežto varianta výměnkař se dokládá pouze z rozsáhlé oblasti
na jižní polovině Moravy. Obměna miškař je v kontrastu k nemapované podobě miškář také menšinová
(z ostatního území se dokládá buď podoba miškář – čes.-mor. pomezí, Morava, Slezsko – či jiné lexémy zakon-
čené zpravidla také na ář: lumbář, nunvář aj., viz ČJA 3, 214 zvěrokleštič), ale vyskytuje se jinde: ve vých. části svč. nář. a na vých. Ledečsku. Naopak slovo hrobař s krátkou samohláskou v sufixu je na většině území českého jazyka, ob-
měna s délkou hrobář byla zachycena pouze v již. Čechách a na čes.-mor. pomezí.

Města se shodují s venkovským okolím.

4    a)   výměnkář  + jiné varianty na -ář SSJČ, sloven, -ár

      výměnkař  + jiné varianty na -ař hluž. -ar

 

b)   hrobář  sloven. hrobár

c)   —

5    a)   -ář Ju 1, 2, 4, 7, Ru 3, 4 — -ař Ju 2, Ru 5

b)   hrobař Po 1, Ju 1-6, Ru 2, 4 — grobar Ju 5

 

c)   miškař Ju 1, 3

Či