ČJA 5
177 a) výměnkář (ČJA 3, 3)
b) hrobař (ČJA 2, 193 hrobník)
c) miškař (ČJA 3, 214 zvěroklestič)
1 M a) výmňenkář (-min-)
výmňenkař (-min-)
b) hrobař
c) miškař
2 U variant
výměnkář – výměnkař jsou na mapě
zachyceny obě strany protikladu, podoby hrobář a miškař
jsou zobrazeny pozitivně.
Podoby na -ař a -oř ve slez. nář., které vznikly pravidelně z podob na -ář, na mapě sledovány nejsou, tomuto jevu je věnována samostatná kapitola (viz ČJA 5, 69 dobrá).
3 Uzemní
rozložení dlouhé a krátké varianty zkoumaného sufixu je u sledovaných slov různé a žádná z nich
nejeví nijak výraznou tendenci uplatňovat se v určité oblasti častěji. Z předkládané mapy je to patrné: Podoba
výměnkář zaujímá většinu zkoumaného území, kdežto varianta výměnkař se dokládá pouze z rozsáhlé oblasti
na jižní polovině Moravy. Obměna miškař je v
kontrastu k nemapované podobě miškář také
menšinová
(z ostatního území se dokládá buď podoba miškář – čes.-mor. pomezí, Morava, Slezsko – či jiné lexémy zakon-
čené zpravidla také na ář:
lumbář, nunvář aj., viz ČJA 3, 214 zvěrokleštič), ale vyskytuje se jinde: ve vých. části svč.
nář. a na vých. Ledečsku. Naopak slovo hrobař s krátkou samohláskou v sufixu je na většině území českého jazyka, ob-
měna s délkou hrobář byla zachycena pouze v
již. Čechách a na čes.-mor. pomezí.
Města se shodují s venkovským okolím.
4 a) výměnkář + jiné varianty na -ář SSJČ, sloven, -ár
výměnkař + jiné varianty na -ař hluž. -ar
b) hrobář sloven. hrobár
c) —
5 a) -ář Ju 1, 2, 4, 7, Ru 3, 4 — -ař Ju 2, Ru 5
b) hrobař Po 1, Ju 1-6, Ru 2, 4 — grobar Ju 5
c) miškař Ju 1, 3
Či