172      vychladnout (353)

1    M         vychladnout — schladnout 113, 465

vychládnout (též 139, vychudnuć 831, 833) — vychudnyć  831— schládnout — (v)ochládnout (á: a)

                   (v)ychodnut 818,  831, 833, 835 — (v)ychodnyt  834, 836)

L          vistidnout (vistídnout 108, 114, 115 ,129, 149, 157, 208, 211, 212, 213, vistudnout 109, 121,)

N          vy-/ochlaďit (se)

2                 Zkoumal se protiklad dlouhé a krátké kořenné samohlásky u slovesa souvisícího s adj. chladný (to z psl. *choldьnъ ke *choldъ ‚chlad‘). Zapisována byla především předponová slovesa dokonavá, která se stala též předmětem mapování. Základní protiklad představuje dvojice vychladnout × vychládnout: při odvozování došlo na části území k dloužení kořenné samohlásky, jinde zůstala zachována samohláska krátká. Zč. podoba vychládnout může být i stará, pravděpodobněji se však navrstvila na starší vychladnout v důsledku obecné tendence k dloužení samohlásek v této oblasti.

Pokud byla ve slez. nář. (či na části jejich území) původně krátká samohláska, splynula s novou pravidelnou krátkostí všech samohlásek (viz PRO Ala). Podoby s -chlod- v přechodovém čes.-pol. pruhu nejsou odrazem pravidelné změny á > o, ale navazují na polský typ metateze likvid (tort > trot, na rozdíl od čes. typu tort > trat).

Kromě tohoto rozdílu zobrazujeme i slovesa s odlišnou předponou, objevující se zpravidla nedubletně a v kompaktním výskytu (zchládnout, ochládnout), a také východní hranici synonymního slovesa vystydnout. Tu evidujeme proto, že probíhá v těsné blízkosti hranice -a- × -á-, několikrát se s ní dokonce kříží, a podle našeho názoru nelze vyloučit, že (převažující) krátká kořenná samohláska v tomto slovese mohla mít vliv na to, že se prosadila (či udržela) krátká kořenná samohláska i u slovesa vychladnout.

Nemapujeme častou formu vy-/ochladit (se), kde se rozdíl v kvantitě kořenné samohlásky neprojevuje (tato forma byla ve stř. a vých. Části slez. nář. často zachycena jako jediná).

3                 Na většině území Čech (kromě zč. okraje), v čm. nář. a v záp. polovině střm. nář. (až po linii, která směřuje od sev. okraje staré hranice mezi Čechami a Moravou přímo na jih k Mikulovu) byla zaznamenána podoba vychladnout, shodná se spis. jazykem, a v dubletě s ní zpravidla i vystydnout. Východně od této hranice se užívá jen jednoho lexému, reprezentovaného variantami s kořenným -á-: převažuje vychládnout ve vých. polovině střm. nář. (odděleně se tato podoba dokládá i z areálu v záp. Čechách); ve vm. nář. se promíšeně či v dubletě s touto formou objevují podoby zchládnout (ta je doložena i z Brněnska, Kroměřížska a Prostějovska) a ochládnout (podoba častá i v záp. polovině slez. nář.).

Ve městech je nejběžnější forma vychladnout, na území jiných podob zpravidla jako dubletní.