164      schůdek (142)

1    M         schúdek

schudek

schodek

2                 Mapa zachycuje rozdíl dem. podob od subst. schod, tedy schůdek × schodek, jež jsou obě v současné češtině hodnoceny jako spisovné (schodek řidč.). U podoby schůdek došlo při odvozování ke změně kvantity, kdežto u varianty schodek (typické pro Moravu) byla pův. kvantita (tedy krátkost) zachována. Na mapě je zobrazen i rozsah podob s -u- v kořeni, tedy schudek, a to ve dvou oddělených areálech, v nichž jde snad o různý původ tohoto -u-: na záp. Moravě jde jednoznačně o pravidelné krácení staršího -ů-, kdežto na území slez. nář. vzniklo -u- buď také ze staršího -ů-, nebo v důsledku velmi úzké výslovnosti staršího -ó- a následným pravidelným krácením dlouhých samohlásek. Na téměř celém území slez. nář. je výchozí nedeminutivní podoba schud (< schód, to ze *schodъ náhradním dloužením za ztrátu jeru), takže v jz. části slez. nář. a na Opavsku je opozice schud – schodek (stejně jako v pol.); při odvozování zde zřejmě došlo ke změně kvantity, kdežto v sv. části slez. nář., kde je opozice schud – schudek, buď ke změně kvantity vůbec nedošlo, nebo je podoba schudek nová, analogická podle schud.

Nemapujeme změnu o > u v tzv. horském nářečním typu (srov. ČJA 5, 59 holub).

3                 Hranice mezi podobami schůdek na západě a schodek na východě vymezuje v podstatě česko-moravský protiklad: začíná na vých. Podorlicku, odkud se stáčí k Zábřehu a pak pokračuje po česko-moravské hranici až k Jihlavě, kde se odklání jv. směrem k Třebíči a Moravskému Krumlovu. Podoba schodek zabírá většinu Moravy a zasahuje i do jz. poloviny slez. nář. Zbytek slez. nář. pokrývá obměna schudek, která je doložena i z jz. Moravy.

Města se zpravidla shodují s nář. okolím.