ČJA 5
159 nést (243)
vést (1866)
1 M nést
ňesť (ňuo- 801)
níst
nejst
nist
ňisť (ňy- 818, 830–836)
nest
2 Na mapě je zachyceno rozšíření podob s dlouhou a krátkou samohláskou u infinitivu nést (psl. *nesti; patřilo mezi slova s přízvukem na poslední slabice, srov. rus. nestí s přízvukem na druhé slabice). Na mapě zapsané podoby s -y- a -ý- pouze signalizují, že se neměkčí předcházející souhláska; výslovnost je přirozeně (v oblastech, kde existuje jenom jediné i) úzké i.
Odrazem starého rozdílu v kvantitě jsou podoby nést × nest.
Obměny nýst a nisť vznikly z nést, příp. ňésť úžením é > í a obměna nisť navíc slez. krácením (k problematice úžení srov. ČJA 5, 43; ČJA 5, 44; ČJA 5, 45); varianta nyst (ve střm. nář.) je pak výsledkem pozdějšího krácení, stejně
jako slez.varianta něsť (< nést). Podoba nejst vznikla diftongizací i-ové samohlásky, jež
měla zřejmě širší výslovnost; byla zachycena v oblasti, pro kterou je výskyt diftongu charakteristický, a to nejen
u forem infinitivů (srov. např. roz-
šíření podob jejct, kvejct, viz ČJA 4,
340 jet; ČJA 4, 344 kvést), ale i např. u morfologických tvarů jako lok. sg. mejm,
dobrejm (srov. ČJA 4, 252 mém; ČJA 4, 202 dobrém).
Podoba nest může být jednak odrazem krátkosti v souvislosti s vývojem psl. intonačních a přízvukových poměrů, jednak analogického vyrovnávání podle tvarů příč. min. (nesl, nesla), popřípadě ind. prézentu (nesu); vyloučit nemůžeme ani působení supina.
Podobné rozšíření krátkých a dlouhých kořenných samohlásek je zachyceno též u infinitivů péci a kvést (srov. ČJA 4, 341; ČJA 4, 344), avšak moravské areály variant s krátkou samohláskou pect a kvest jsou poněkud menší (varianta pect byla zapsána pouze na Novoměstsku, varianta kvest jen na teritoriu mezi Boskovicemi a Brnem a odděleně na záp. Kyjovsku).
3 Podoba s dlouhou samohláskou nést, shodná se spis. jazykem, je typická pro oblast vm. nář., soustředěněji byla zapsána též mezi městy Svitavy, Nové Město na Moravě a Boskovice a mezi Jihlavou a Slavonicemi; obměna nýst byla zachycena v svč. nář. a ve střč. nář. bez jz. části (na Benešovsku ve variantě nejst), dále v střm. nář. zejména v oblasti na západ od Šumperka, na Holešovsku a Slavkovsku; pro centr. úsek střm. nář. je charakteristická varianta nyst, pro zhruba záp. polovinu slez. nář. obměna něsť a vých. polovinu nisť.
Podoba s krátkou samohláskou nest tvoří dva od sebe oddělené areály. První areál zaujímá oblast jzč. nář. bez vých. okraje a přilehlou jz. část střč. nář. až k Praze, druhý areál pak většinu čm. nář. a jižní polovinu střm. nář. s přesahem do vm. nář. (ke Kyjovu a Břeclavi).
Ve městech se užívají podoby shodné s nář. okolím, navíc tam zřejmě vlivem spisovného jazyka často proniká podoba nést.
4 nést stč., Jg, SSJČ
něsť sloven. niesť, pol. nieść, hluž. njesć
5 nésť Ju 7 — néjst Ru 5 — níst Po 1, Ju 1–4, 6 — nist Ru 4 — nest Ju 5, Ru 2, 3
7 Rozdíly v kvantitě jsme sledovali též u infinitivu vést (psl. *vesti). Zachycena byla podoba s délkou vést a její hláskové obměny (víst/víct, vejct, vist/vict, vest (slezské), vyst) a varianta s krátkostí vest a její obměna vect; jejich rozšíření je v podstatě shodné s rozšířením podob s dlouhou a s krátkou samohláskou u infinitivu nést. Ve slez. nář. byla zaznamenána pouze později zkrácená varianta vest a v přechod. nář. čes.-pol. obměna vyst. K podobám se zakončením -ct srov. ČJA 4, 340 jet.
Ko
