ČJA 5

156      a) strouha (ČJA 5-105b)

b) moucha (1413)

1    M         a)  strouha

     struha

b) moucha

     mucha (též 330, 408, 426)

2                 Položka je zaměřena na zjišťování kvantitativních rozdílů u výrazu strouha. Nč. forma strouha vznikla ze staršího strúha (psl. *struga) diftongizaci ú > ou. Podoba struha svědčí o pův. krátkosti, v svč. nářečích může být sekundární; přitom navazuje na mor. krátkost.

V řadě zkoumaných bodů byly při výzkumu zapsány i jiné lexémy.

Na mapě též zaznamenáváme protiklad moucha × mucha. Forma moucha, shodující se se spisovným jazykem, vznikla diftongizací staršího múcha (psl. *mucha). V této podobě je zachována starší délka (za raženou intonaci). Varianta mucha je výsledkem starého krácení.

3                 Podoba struha se vyskytuje v svč. dialektech (s výjimkou širokého Mladoboleslavska), v záp. polovině střč. nářečí, na Moravě a ve Slezsku. Na zbývajícím území je forma strouha, shodná se spisovným jazykem.

Města se shodují s venkovským okolím.

Izoglosa moucha (v Čechách) × mucha (na Moravě a ve Slezsku) jde zhruba po staré čes.-mor. zemské hranici. Forma mucha vytváří ještě mikroareál v podorlickém úseku.

Města se většinou shodují s nářečním okolím, pouze do měst v sm. pohraničí proniká spisovná podoba moucha.


4    a)   strouha  stč. struha, Jg, SSJČ                      

            struha  stč., Jg, SSJČ zast. a obl. mor., sloven., pol. struga,
hluž. truha zast.

 

b)   moucha  stč. múcha, Jg, SSJČ

mucha  Jg zast., sloven., pol., hluž.


5    a)   strouha Ju 3, 4, Ru 2, 3 — struha Ju 3, 7

b)   moucha Ju 1–5, Ru 1–4 — mucha Ju 2, 6, 7, Ru 5

Hb