ČJA 5
155 koule (2030)
1 M koule
kule — gula
2 Mapa sleduje rozdíl v kvantitě kořenné samohlásky u přejatého slova koule (to ze střn. kule). Podoba koule, shodná se spisovným jazykem, vznikla z kúle (stč. i kule) pozdější diftongizací ú > ou. Obměna kule (na většině území svého výskytu v nepřehlasované podobě kula) se přiřadila k domácím slovům s krátkým u v kořeni, k nimž patří např. hruda, struha (ČJA 5, 154; ČJA 5, 156a).
Navíc na mapě sledujeme hláskoslovnou variantu gule (v nepřehlasované podobě gula; viz též ČJA 5, 219b koulovat se).
Srov. též mapu boule (kula), ČJA 1, 68.
3 Na Moravě, ve Slezsku, na Náchodsku a roztroušeně v svč. dialektech se vyskytuje forma kule. Na jv. Moravě je ve variantě gule.
Podoba koule charakterizuje celé Čechy (s výjimkou Náchodska). Objevuje se rovněž v některých mor. městech. Ostatní města se v podstatě shodují se stavem ve venkovském okolí.
4 gule SSJČ gula nář., sloven. gul’a
koule stč. kúle, Jg, SSJČ
kule stč., Jg i kula zast., pol. i hluž. kula
5 koule Ju 2, 3, 5, Ru 2, 3 — kule Po 1, Ju 1, 2, Ru 4 — kula, kugla Ju 7 — gula Ju 6, Ru 5
Hb
