ČJA 5

154      hrouda (993)

1    M         hrouda — rouda

                   hrúda

hruda (-ďa 628, -ď 744)

2                 Na mapě zaznamenáváme jako hlavní kvantitativní rozdíly hrouda × hruda. Podoba hrouda, shodná se spisovným jazykem, vznikla ze starého hrúda (srov. psl. *gruda) diftongizací ú > ou. Varianta hruda je výsledkem starého krácení. Podoba hrúda v svč. dialektech je výsledkem novějšího dloužení, srov. např. dúha, strúna (viz ČJA 5,192b).

Jako vedlejší problém na mapě sledujeme odsouvání souhlásky h ze skupiny hr (rouda).

Přechodová nářečí čes.-pol. mají jiný lexém (bryła).

3                 V svč. dialektech (bez Podkrkonoší) a v přilehlých střč. nářečích byla zachycena podoba hruda. Tato podoba je i na celé Moravě a ve Slezsku. Na zbývajícím území (tj. v jzč. dialektech, na větší části střč. nářečí a v Podkrkonoší) se vyskytuje varianta hrouda, jež se na Chodsku a sev. Plzeňsku objevuje v hláskové obměně rouda. Zdloužená podoba hrúda byla zapsána sporadicky na jv. Mladoboleslavsku a Královéhradecku.

Města se shodují se svým okolím, do měst v oblasti s jiným ekvivalentem proniká hrouda, a to zejm. u mladé generace.


4    hrouda  stč. hrúda, Jg, SSJČ

 

hruda  Jg, SSJČ zast., sloven., pol. gruda


5    hrouda Ju 3, Ru 2, 3 — hruda Po 1, Ju 1–7

Hb