ČJA 5
154 hrouda (993)
1 M hrouda — rouda
hrúda
hruda (-ďa 628, -ď 744)
2 Na mapě zaznamenáváme jako hlavní kvantitativní rozdíly hrouda × hruda. Podoba hrouda, shodná se spisovným jazykem, vznikla ze starého hrúda (srov. psl. *gruda) diftongizací ú > ou. Varianta hruda je výsledkem starého krácení. Podoba hrúda v svč. dialektech je výsledkem novějšího dloužení, srov. např. dúha, strúna (viz ČJA 5,192b).
Jako vedlejší problém na mapě sledujeme odsouvání souhlásky h ze skupiny hr (rouda).
Přechodová nářečí čes.-pol. mají jiný lexém (bryła).
3 V svč. dialektech (bez Podkrkonoší) a v přilehlých střč. nářečích byla zachycena podoba hruda. Tato podoba je i na celé Moravě a ve Slezsku. Na zbývajícím území (tj. v jzč. dialektech, na větší části střč. nářečí a v Podkrkonoší) se vyskytuje varianta hrouda, jež se na Chodsku a sev. Plzeňsku objevuje v hláskové obměně rouda. Zdloužená podoba hrúda byla zapsána sporadicky na jv. Mladoboleslavsku a Královéhradecku.
Města se shodují se svým okolím, do měst v oblasti s jiným ekvivalentem proniká hrouda, a to zejm. u mladé generace.
4 hrouda stč. hrúda, Jg, SSJČ
hruda Jg, SSJČ zast., sloven., pol. gruda
5 hrouda Ju 3, Ru 2, 3 — hruda Po 1, Ju 1–7
Hb