153      hříva (826)

1    M         hříva (říva) — hříba 681–684

hřiva (též hřiva 301, hřéva 677, hríva 757, zgřyva 831–835, zgřiva 84, řiva) — hřiba

2                 Mapa je zaměřena na diference podob s délkou a s krátkostí kořenné samohlásky feminina hříva (psl. *griva). V první slabice formy hříva se uchovává původní délka, neboť šlo o slabiku s akutovou intonací. Podoba hřiva je odrazem moravské krátkosti. Formy hříva sz. a jv. od Brna jsou patrně pozdějšími přejímkami ze spisovného jazyka.

Na mapě jsou zobrazeny i hláskoslovné varianty s b (střídnice za starší w), např. hříba. Náslovné z- (zhřiva) registrujeme pouze v oddíle 1 M (srov. ČJA 5, 275).

3                 Na západ od bývalé zemské čes.-mor. hranice se vyskytuje podoba hříva, vých. od této hranice je varianta hřiva. Podoba hříva se objevuje též sz. a jv. od Brna a v některých mor. městech. Zbývající města se shodují s nář. okolím. Obměna hřiba byla zapsána v okolí měst Ostrava, Lipník nad Bečvou, Kyjov a Břeclav a hříba na Holešovsku.