ČJA 5
148 léta nom. pl. (1537)
1 M léta
líta
leta — lata
2 Na mapě je zobrazeno krácení u dvojslabičného neutra léta ,letokruhy‘, kterého se v tomto významu užívá v pl. V podobě léta, shodné se spisovným jazykem, je zachována stará původní délka ve shodě s ostatními tvary v sg., obměna líta vznikla úžením z této staré formy léta. Podoba leta je výsledkem vyrovnání podle ostatních plurálových tvarů s krátkou kmenovou samohláskou.
K podobě lata srov. ČJA 5,147a léto. K formě leta ve Slezsku viz výše.
V některých vm. a slezských oblastech se ve sledovaném významu užívá jiných lexémů. Do mapování jsme je přirozeně nezařadili.
Ve městech nebyla tato položka zkoumána.
3 Podoba leta se vyskytuje na záp. polovině Čech, na Moravě a ve Slezsku. V svč. nářečích (bez Pojizeří), ve vých. oblastech střč. nářečí a na Jindřichohradecku je obměna líta. Ta se roztroušeně objevuje též na záp. a již. okraji Čech. Výchozí podoba léta byla zapsána ojediněle ve vm. dialektech. Přechodová čes.-pol. nářečí se vyznačují variantou lata.
4 léta Jg, SSJČ mn. č., les
líta Jg
5 léta Ru 3 — líta Ju 1–3 — leta Ju 4, Ru 3
Hb
