145      křída (39)

1    M         křída [í, ý] — krýda [ý, í] (krjéda 755)

křida [i, y] — kryda [y, i]

kředa — kreda

křda — krda

krejda — krajda 801, 807, 820

2                 Femininum křída patří jako jediné v této skupině k přejatým slovům. S výjimkou podob krejda, krajda ze slez. nář. jde o přejetí už ze stř. němčiny (krida). Slezské doklady jsou až z pozdější, už diftongizované podoby. Podle ostatních dvojslabičných feminin domácích bylo původně dlouhé -í- na Moravě zkráceno. O tom, že se jedná o přejímku, svědčí na mapě i odlišný územní rozsah zkrácených podob křida (srov. např. ČJA 5, 152).

Na centrální Hané jsou střídnice jak za i (tj. e, ), tak za y (tj. e, ).

Na mapě je rovněž zachycena varianta se zachovaným starším r (krída/krida).

3                 Podoba křída se vyskytuje na téměř celém území Čech (v úseku mezi Benešovem, Příbramí a Jindřichovým Hradcem a na sev. a sz. okrajích Čech v dubletě s variantou křida), dále byla zachycena ve vých. okrajových oblastech vm. nářečí. Na zbývajícím území (s výjimkou přechod. čes.-pol. pruhu) se objevuje obměna křida (ve vých. pruhu střm. nářečí, v okolí Lipníka nad Bečvou a v kopaničářských nářečích ve variantě krida). Na centrální Hané se objevují hláskové varianty kředa/kreda, křda/ krda.

Slezsko se vyznačuje obměnou krejda, ojediněle krajda.

Města se vcelku shodují s nářečním okolím.