ČJA 5

142      a) sníh (1559) —

b) sněhu gen. sg. m. (ČJA 4, 23)

1    M         a)  sňíh (sňәh 436)

     sňih (ś-; sňәh 603, 611, 614, 615, 747, -y- 701, 818, 830–836)

     sňeh (sňah 755, sňe 757, 801)

b) sňehu (ś-; sňahu 755)

     sňihu (sňaho 603, 611, 614, 615)

2                 Na mapě nom. a gen. sg. maskulina sníh (psl. *sněgъ) představujeme podoby s kořennými hláskami í, i a ě; ty jsou jednak reflexem starých či novějších rozdílů v kvantitě, jednak výsledkem pozdějšího paradigmatického vyrovnání.

Na mapě a v komentáři se nezabýváme diferencemi v zakončení gen. sg., nesledujeme ani protiklad sn × śn, srov. ČJA 4, 23 sněhu.

Rozdíl vyplývající z odlišné staré kvantity představují podoby sníh × sněh. Kořenné í v obměně sníh vzniklo monoftongizací diftongu ie ze staročeské podoby snieh (kde diftong -ie- je za psl. dlouhé *ě, které je asi výsledkem náhradního dloužení po zániku jerů).

Zeměpisná situace naznačuje, že na okrajích (tj. v záp. části jzč. nář. a ve vm. nář.) k onomu dloužení patrně nedošlo, proto zde byla zachována varianta sněh (srov. rozšíření podob např. větr, mak, hrach, viz ČJA 5, 143; ČJA 5, 130; ČJA 5, 131).

Podoby sníh × snih představují mladší rozdíl v rozvržení krátkosti a délek. Moravská varianta snih s pravidelně zkrácenou samohláskou í má však mimořádně velký rozsah (srov. PRO A1b, ČJA 5, 202; ČJA 5, 203; ČJA 5, 204; ČJA 5, 205; ČJA 5, 206). Rozšíření varianty snih zde bylo totiž podpořeno vlivem podob s moravskou krátkostí (srov. větr, mak, hrach, jama, klada). V gen. sg. se zachovala starší podoba sněhu, varianta snihu vznikla vyrovnáním podle tvaru nom. sg. snih.

3                 Podoba sněh byla zachycena ve dvou menších a oddělených areálech, a to v záp. části jzč. nář. a v oblasti vm. nář. (zejména na Uherskobrodsku a Vsetínsku s přesahem do slez. nářečí). Na ostatním území je rozšířena varianta sníh, na Moravě převažuje její obměna snih. Ve městech se užívá podoby sníh, shodné se spis. jazykem, v mor. městech i vedle podob shodných s nář. okolím.

Varianta gen. sg. snihu byla zaznamenána téměř na stejném území jako podoba nom. sg. snih, a to na větší části oblasti čm. nář., dále ve střm. nář. (kromě Litovelska) a zhruba v záp. pásu vm. nář. Varianta sněhu je typická pro zbývající území čes. národního jazyka a pro města (jen v Novém Městě na Moravě, Brně, Kroměříži, Kyjově a v Břeclavi byla jako dubletní u starší generace zapsána podoba snihu).


4    a)   sněh  Jg zast., sloven. sneh, pol. śnieg, hluž.

            sníh  stč. snieh, Jg zast. snijeh, snieh, SSJČ

 

b)   sněhu  stč. i sněha, SSJČ, sloven. snehu, pol. śniegu, hluž. sněha

 


5    a)   sňíh Po 1, Ju 1–6, Ru 2, 3 — sňih Ju 2, 6, Ru 4, 5 — sňeh Ju 7

 

b)   sňehu Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — sňihu Ju 6


Ko