139      a) kráva (776)

b) krávou (777)

1    M         a)  kráva

     krava

     krova 831–836

b) krávou

     kravou (kravum)

     krovum 831–836

2                 Mapa sleduje rozložení podob s délkou a krátkostí u tvarů nom. a instr. sg. dvojslabičného feminina kráva (psl. *korvъ). Na mapě ani v komentáři se nezabýváme diferencemi v zakončení instr. (k tomu srov. ČJA 4, 87 kočkou).

Forma nom. sg. kráva (vzniklá z korva metatezí likvid) uchovává původní délku (za starou akutovou intonaci, proto rus. koróva, sch. krȁva). Obměna krava je výsledkem starého krácení, popřípadě vyrovnání podle zkrácených tvarů, srov. SSJČ pl. 2. krav, 3. kravám, 6. kravách, 7. kravami; SSČ pl. 2 krav, 3., 6., 7. kra-/krá- (viz ČJA 5, 133). U podoby instr. sg. krávou došlo k vyrovnání kvantity v první slabice podle tvarů nepřímých pádů sg., obměna kravou je zřejmě pozůstatkem starého krácení přízvučných délek, ke kterému docházelo ve třetí slabice od konce slova (psl. korvojǫ > kravoju > kravú > kravou). Kořenné o v podobách krova, krovum je zde v návaznosti na polštinu, kde za psl. skupinu *tort je trot (srov. pol. krowa).

3                 Varianta s krátkou samohláskou krava vytváří dva od sebe oddělené areály, jeden na jz. Moravě s přesahem do vých. části jzč. nář. (zhruba mezi městy Slavonice, Jindřichův Hradec, Jihlava, Nové Město na Moravě, Moravský Krumlov a Znojmo), druhý pak ve Slezsku (v oblasti přechodových nář. česko-polských byla zapsána obměna krova). Na ostatním území čes. národního jazyka se vyskytuje rozšířenější podoba kráva, shodná se spis. jazykem. Města se většinou shodují s nář. okolím.

V instr. sg. naopak převládá zkrácená varianta kravou. Ta byla zachycena (častěji nedubletně) v celých Čechách (až na oblast širšího Pojizeří a dolního Povltaví), dále na jz. a střední Moravě a v oblasti slez. nář. (v přechod. nář. čes.-pol. obměna krovum). Podoba krávou, shodná se spis. jazykem, byla zapsána v širším okolí