ČJA 5
133 skála (1210)
1 M skála — škála
skala
2 Na mapě se sleduje rozšíření podob s délkou a krátkostí u dvojslabičného feminina skála. V první slabice podoby skála (shodné se spis. jazykem) je uchována původní délka, protože se jednalo o slabiku s raženou intonací.
Varianta skala je patrně projevem moravské krátkosti. Nelze však ani vyloučit analogické vyrovnávání podle zkrácených tvarů v paradigmatu, tj. podle jednoslabičné formy gen. pl. skal, podle dvojslabičných forem s dlouhou koncovkou (instr. sg. skalou, dat. a lok. pl. skalám, skalách) a podle trojslabičné formy instr. pl. skalami. Trávníček (1935, s. 250, 256, 257) vysvětluje krátkost v první slabice u tvarů skalou, skalám, skalách, skalami jako výsledek starého krácení v pův. trojslabičných tvarech, tedy i těch, které měly na konci jer (skalám z -amъ, skalách z -achъ); krátkost u tvaru gen. pl. chápe jako důsledek metatonie (z pův. akutové intonace vzniká nová intonace cirkumflexová neboli tažená, za kterou je krátkost), tak i Lamprecht (1987, s. 146).
Výsledkem rozdílné kvantity v jednotlivých pádech paradigmatu a následného vyrovnávání (buď podle tvarů s dlouhou, nebo krátkou samohláskou v první slabice) jsou též dublety podle SSJČ skálám/skalám, skálách/skalách, skálami/skalami. Podle MČ je též v 7. sg. skálou/skalou (SSJČ jen skálou).
Kromě uvedeného rozdílu á × a je na mapě zachyceno rozšíření obměny škála; souhlásková skupina šk- (< sk-) je výsledkem přizpůsobení artikulačního místa první souhlásky k druhé (srov. ČJA 5, 284b).
3 Varianta skala je charakteristická pro Moravu, Slezsko a nejvýchodnější okraje čes. nář. (na Ledečsku byla tato forma zapsána vedle podoby skála), jako dubletní se soustředěněji vyskytuje i v oblasti horního Pojizeří. Na zbývajícím území čes. národního jazyka je rozšířena podoba skála, shodná se spis. jazykem, v záp. oblasti jzč. nář. častěji v obměně škála.
Města se shodují s nář. okolím, jen do měst v oblasti střm. nář. a v již. polovině vm. nář. proniká jako dubletní podoba skála.
4 skala stč. skalé ,skály, skaliska‘, Jg mor.,
sloven., pol. a hluž. skała
skála Jg, SSJČ
škála SSJČ říd.
5 skála Po 1, Ju 2–5, Ru 1–4 — skala Ju 6, Ru 5
Ko