ČJA 5

132      a) pláč (1791)

b) pláče gen. sg. m. (ČJA 4, 32)

c) kámen (1212)

1    M         a)  pláč

     pl

b) pláče (-u)

     plače (-u)

c)  kámen

     kamen (kameň)

2                 Na mapě je zachyceno rozložení podob s krátkou a dlouhou samohláskou u maskulina pláč (psl. *plak-jь, tedy pův. dvojslabičné slovo s raženou intonací), a to u tvaru nom. a gen. sg. (ke koncovkám gen. sg. srov. ČJA 4, 32 pláče), a u maskulina kámen (k morfologickým diferencím, tj. k zakončení -n × , srov. ČJA 4, 1 kámen).

Podoba nom. sg. pláč uchovává původní délku (za starou akutovou intonaci). Obměna plač je patrně odrazem moravské krátkosti.

U forem gen. sg. pláče, plače došlo zřejmě k vyrovnání kvantity v závislosti na územním rozšíření podob nom. sg. pláč, plač. Města nebyla zkoumána.

Podoba nom. sg. kámen (od původu tvar akuzativní) má asi délku podle pův. dvojslabičného nom. kámy (psl. *kamy), kde byla délka patrně za starou akutovou intonaci. Krátká kořenná samohláska v obměně kamen (kameň) může být výsledkem starého krácení, ke kterému docházelo ve třetí slabice od konce (stsl. akuz. kamenь), případně vyrovnání podle ostatních víceslabičných tvarů s náležitou krátkostí (např. v sg. gen. kamene, dat./lok. kameni, instr. kamenem). Situace ve městech se v podstatě shoduje s nář. okolím. Zč. města dokládají navíc obměnu kamen a sm. pohraniční města variantu kámen (srov. situaci na mapě ČJA 4, 1 kámen).

3                 Na větší části území národního jazyka je rozšířena podoba pláč, shodná se spis. jazykem, ta byla často i nedubletně zapsána v areálu podoby plač, zejména mezi Kroměříží a Kyjovem a na Prostějovsku (zde nejspíš pod vlivem spis. jazyka). Západní hranice podoby plač prochází západně od Šumperka, dále směřuje k Boskovicím a pokračuje směrem na Brno a odtud k Břeclavi.

Téměř shodné územní rozšíření jsme zachytili i u podob gen. sg. pláče, plače. Obměna plače mírně přesahuje izoglosu mezi podobami pláčplač na Mikulovsku a dále v oblasti mezi Brnem a Boskovicemi.

Podoba kámen, shodná se spis. jazykem, je rozšířena zhruba v sev. polovině Čech s Plzeňskem a Chodskem (bez nejvýchodnějšího okraje svč. nář.). Pro zbývající část Čech a celou Moravu a Slezsko je charakteristická podoba s krátkostí kamen (kameň).


4    a)   plač  sloven., pol. płacz, hluž. płač

      pláč  stč., Jg, SSJČ

b)   plače  sloven. plaču, pol. płaczu, hluž. płača

      pláče  stč., Jg, SSJČ

 

c)   kamen  Jg, sloven. kameň, pol. kamień, hluž. kamjeń

kámen  stč., Jg, SSJČ


5    a)   pláč Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — plač Ju 6, Ru 5 — płač Ju 7

b)   pláče Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — plaču Ju 6, Ru 5 — płače Ju 7

 

c)   kámen Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — kamen Ju 4, Ru 1 — kameň Ju 6, 7, Ru 5


Ko