131      a) hrách (1130)

b) hrachu gen. sg. (1131)

1    M         a)  hrách

     hrach

     groch

b) hrachu

     hráchu

     grochu

2                 Na mapě je představeno rozšíření podob s rozdílnou kvantitou u tvaru nom. a gen. sg. maskulina hrách. Slovo hrách vzniklo metatezí likvid z psl. *gorchъ, tedy z původně dvojslabičného slova.

U podoby hrách je uchována kořenná ražená délka pod přízvukem. Obměna hrach je odrazem moravské krátkosti. Větší územní rozšíření podoby s délkou (srov. s rozšířením podoby mák, viz ČJA 5, 130) mohla způsobit analogie s maskuliny, která mají v nom. sg. délku, jež vznikla náhradním dloužením za ztrátu jeru (např. dům < dóm < domъ).

Podoba gen. sg. hráchu má zřejmě délku starou, podpořenou zněním nom. sg. hrách. Varianta hrachu vznikla krácením patrně v důsledku změny slabičných poměrů (jednoslabičná podoba hrách se změnila na dvojslabičný tvar hrachu). Na Moravě případně může jít o vyrovnávání podle tvaru nom. a akuz. sg. hrach. Zejména v Čechách nelze opět vyloučit ani analogii s maskuliny, u kterých dochází sice v nom. sg. k náhradnímu dloužení, srov. např. dům, stůl, ale v genitivu mají krátkost, srov. např. domu, stolu.

Kořenné o v podobách groch, grochu je zde v návaznosti na polštinu, kde za psl. skupinu *tort je trot, dále je zde zachováno pův. g, protože nedošlo ke změně g > h.

3                 Izoglosa mezi podobami hrách a hrach vede středem střm. nářeční oblasti (po linii Šumperk– Boskovice–Brno–Mikulov), na východ od této izoglosy je rozšířen zkrácený tvar hrach, ten byl sporadicky zachycen i na Novoměstsku, Třebíčsku a Slavonicku. Pro oblast přechodových nář. čes.-pol. je typická obměna groch. Města se většinou shodují s nář. okolím, jen do sm. měst častěji jako dubletní proniká podoba hrách, shodná se spis. jazykem.

Srovnáme-li výskyt podob gen. sg. hrachu a hráchu, větší územní rozšíření má forma hrachu; ta byla zachycena na celé Moravě a ve Slezsku (v oblasti přechod. nář. čes.-pol. obměna grochu), dále na většině území svč. nář., ve vých. polovině střč. a jzč. nář.; typická je i pro česká příhraniční města. Jako dubleta byla odděleně zapsána zejména na Lounsku, Roudnicku a Plzeňsku. Na zbývajícím území čes. nář. v užším smyslu byla zaznamenána podoba hráchu. Ve všech městech se užívá forma hrachu (i ve městech čes. pohraničí), podoba hráchu se jako dubletní omezuje jen na česká vnitrozemská města.