ČJA 5
124 a) kosa (1023)
b) vosa (ČJA 2, 50)
1 M a) kosa
kúsa
b) (v)osa (vos m.)
vúsa (fúsa, vús m.)
2 Mapa sleduje rozsah změny o > ů (< uo < ó) u slov kosa a vosa.
Dloužení kořenné samohlásky proběhlo u obou slov zřejmě v důsledku psl. metatonií. Pokud jde o podobu kůsa, vymezenou na mapě izoglosou, stč. sice podobu *kósa nedokládá, ale ta se možná nedostala do stč. materiálu pro svůj malý územní rozsah. Že jde o podobu starou, dříve snad pokrývající větší území, svědčí i její výskyt v dluž. (nelze vyloučit dávnou územní spojitost).
Šrafováním je na mapě zobrazen výskyt variant slova vosa s kořenným -ů-, případně s pravidelně zkráceným -u- (srov. ČJA 5, 202; ČJA 5, 203; ČJA 5, 204; ČJA 5, 205; ČJA 5, 206), a to ženského i mužského rodu.
Při srovnání obou položek překvapí, že u slov hláskově tak podobných, obou už psl., u nichž byly pro dloužení zdánlivě stejné podmínky, došlo ke změně na zcela rozdílném území. Snad mohlo hrát určitou roli, že
náslovné v- slově
vosa, které je s největší pravděpodobností protetické (o tom svědčí průběh
hranice vosa × osa,
který je zcela ve shodě s hranicí proteze vo- × o-, srov. ČJA 2, 50 vosa a PRO A3a), zde v době metatonií ještě neby-
lo a náslovné o- se mohlo chovat jinak než -o- uvnitř slova. Je třeba také vzít v úvahu, že v svč. nář. bylo dlouho
bilabiální w, což diftongizaci ztěžovalo (w-uosa).
U obou zobrazených položek zůstaly nemapovány podoby s kořenným -u- v tzv. horském nářečním typu, které jsou jiného původu (u < o), srov. ČJA 5, 59 holub.
3 Z celého zkoumaného území je doložena podoba kosa, jen na malém areálu v horním Pojizeří, v Podkrkonoší a na Novopacku byla zaznamenána varianta kůsa. U položky vosa je podoba s krátkou kořennou samohláskou (vosa, osa, vos) také většinová, zdloužené varianty (vůsa, fůsa, vůs) byly zachyceny v několika menších oblastech: na Českobudějovicku, na jižním Ledečsku a na Litomyšlsku, Zábřežsku a Boskovicku.
4 a) kosa stč., Jg, SSJČ, sloven., pol., hluž.
kůsa dluž. kósa
b) vosa stč. os f., vos m., Jg též os f. i m., vos f. i m., osa f., SSJČ též vos m. zast. a nář., sloven. osa, pol. osa, hluž. wosa
vůsa Jg
5 a) kosa Po 1, Ju 1–7, Ru 1–5
b) vosa Ju 3–5, Ru 2–4 — wosa Po 1, Ju 2 — osa Ju
2,7, Ru 5 —
vos m. Ju 1
Či