120      roj (1403) —

1    M         roj

rój 747

                   rúj

ruj

2                 Kromě okrajově zachyceného rozdílu roj × růj, který byl předmětem výzkumu (a jenž je zřejmě podobně jako u slova roh výsledkem tzv. náhradního dloužení za ztrátu lichého jeru, před nímž byl znělý konsonant), byla zaznamenána i obměna ruj: ve Slezsku vznikla v důsledku pravidelného krácení samohlásek ze staršího růj (< ruoj < rój – tak v záp. části areálu) a rúj (< rój, v návaznosti na polštinu, srov. ČJA 5, 119 roh – na východě oblasti s touto podobou), v b. 668 pak tato podoba pramení z pravidelného krácení ú > u (srov. ČJA 5, 208; ČJA 5, 209; ČJA 5, 210; ČJA 5, 211). Ojediněle byla zachycena i obměna s nově zdlouženým o: rój.

Nemapována zůstala podoba ruj na střední Moravě, vzniklá v důsledku změny o > u v tzv. horském nář. typu (srov. ČJA 5, 59 holub).

3                 Téměř na celém území čes. jazyka (bez čes.-pol. přechod. nář. a zkoumaných obcí v Polsku sev. od Opavy) se užívá podoby roj, shodné se spis. jazykem. Obměna růj byla zachycena jen na mikroareálu na západ a jih od Strakonic. Podoba ruj se objevuje na většině území slez. nář. (bez Ostravska a jv. okraje; byla zapisována zpravidla jako dubletní s podobou roj, v případě dubl. výskytu ji pak nář. mluvčí označovali jako charakteristickou pro starou generaci); reliktně byla zaznamenána na sev. okraji centr. úseku střm. nář. Na sev. okraji vm. nář. byla ojediněle zachycena obměna rój.

Ve městech se výzkum neprováděl.