ČJA 5

12        nosí 3. os. pl. ind. préz. (ČJA 4, 316)

1    M         no (nos’o)

nos’ie 801 (nošy 804)

nośum (nošum)

2                 Mapa pozitivně zachycuje nepřehlasované formy a tvary s rozloženou nosovkou za ’á z pův. ę v koncovce 3. os. pl. ind. préz. slovesa nosit (*-ętъ). Na většině území se vyskytují četné tvary s koncovkami, jež jsou výsledkem různých analogií (nosej, nosijó, nosijá, nosíja, nos’u…, srov. ČJA 4, 316). Ty na mapě opomíjíme.

3                 Archaický stav dokládá starý nepřehlasovaný tvar nosá; ten nacházíme na úzkém jz. okraji vm. nář., v sev. úseku vm. dialektů a ve většině slez. nářečí (zde v pravidelné hláskoslovné obměně nos’o a v krácené variantě nosa, resp. s palatalizovanou sykavkou nos’a). Nář. bránické zachovalo starobylou formu nosie, v lokalitě 804 se vyskytuje její archaická monoftongizovaná obměna nošy. Pás přechod. nářečí česko-polských se vyděluje tvarem s rozloženou nosovkou nośum.

Města se v podstatě shodují s nář. okolím.

4    nosá  sloven. nosia, pol. noszą, hluž. noša

5    —

Km