112      večer (1493)

1    M         večer (v’ečur 832–836, večur 84)

                   večér

                   večír (též 24, 41, wečir 103)

večyr 818, 820, 822 (v’ečir 831)

2                 Mapa sleduje nářeční hláskové varianty původního e před r u výrazu večer (psl. *večerъ). Ty se projevují
především v kvantitě e (večer × večér), ale též v kvalitě samohlásky (večér × večír), jež je důsledkem úžení.

Příčinu dloužení é je s největší pravděpodobností třeba vidět v zániku jerů, kdy poté často docházelo k náhradnímu dloužení samohlásky předcházející slabiky. Na starší stav tohoto dloužení ukazuje i skutečnost, že toto é podlehlo pozdějšímu úžení é > í (večír).

Původní stav s krátkou samohláskou uchovává podoba večer na jz. a záp. Čech. Tatáž podoba zapsaná ve slez. nář. by mohla být i výsledkem pravidelného krácení zdloužené formy večér, jak tomu nasvědčuje situace v sousedních vm. nář. Forma večyr svědčí o úžení slez. typu za původní ’é a souvisí s obdobným vývojem v polštině (srov. nis, chlib). Formu večur, jež je výsledkem dispalatalizace ’e > o a patrně dloužení o > ó (> u), evidujeme pouze v oddíle 1.

Mimo naši pozornost stojí novější kvantitativní diference večír × večir, která nepřesahuje areály pravidelné hláskové změny, jak ji zachycuje mapa ČJA 5, 204.

3                 Podoba večer, shodná se stavem ve spis. jazyce, se dokládá ze záp. části Čech (její areál je na východě ohraničen řekou Vltavou a na severu zhruba linií měst Praha–Kadaň) a též z nář. slez. Jako výraz mladší vrstvy proniká zejména do mluvy měst i tam, kde dominují jiné nář. obměny.

Největší území pokrývá varianta večír; je běžná na zbývajícím území Čech (tj. východně od Vltavy a v Poohří) a v celé oblasti čm. a střm. nář. a též v nář. dolských. Zdloužená forma večér se omezuje na areál vm. nář. s výjimkou dolského úseku; porůznu byla zapisována i jinde, zejména na svč. okraji a též na sev. Brněnsku. Podoba večyr tvoří mikroareál na Hlučínsku.