ČJA 5

11        třást (ČJA 2, 12)

vzít (1660)

začít (ČJA 4, 351)

zapnout (ČJA 4, 353)

1    M         třást (triasc 755)

íst též 682, 683, 702

trynść

2                 Sloveso třást má základ v psl. *tręsti. V terénu se jeho tvar měl zjišťovat v kontextu třást stromem. V této souvislosti se častěji objevovalo sloveso třepat, proto bylo třeba volit kontext jiný: třást se zimou. V nářečích jsou opět za původní dlouhou nosovku střídnice tři: přehláskou vzniklé í, nepřehlasované á (analogicky podle příč. min. třásl) a rozložená nosovka, tj. skupení samohláska s nosovou souhláskou (třynść).

3                 Přehlasované podoby tříst (i v pravidelně krácené formě třist) pokrývají záp. část jzč. nářečí a střm. dialekty bez Holešovska, ale s přesahem na Novoměstsko a úzký sv. okraj svč. nářečí. Forma s reflexem staré nosovky třynst je omezena na pruh přechod. nářečí česko-polských. Na ostatním území dominuje tvar nepřehlasovaný třást. Ten jako jediný je i v českých městech v oblasti formy tříst. Běžně byl zaznamenán též v moravských městech, ale zde často jako dubletní vedle podoby přehlasované.


4    třást  Jg, SSJČ, sloven. triasť, hluž. třasć

tříst  stč. třiesti Jg,

třynst  pol. trząść


5    třást Po 1, Ju 1–3, 5, 6, Ru 2–5 — třásť Ju 7 — tříst Ju 4

7                 Kmenová samohláska u slovesa vzít je rovněž střídnicí za pův. nosovku (*vъz-ęti). Nepřehlasovaná forma vzat je omezena na slezská nářečí; pás přechod. nářečí česko-polských se vyděluje podobou s relikty nosovky (vźuňść 831, 832, vźunść 833, vźunć 834, vžunšč 835, 836). Na celém ostatním území převládá forma shodná se spis. jazykem vzít. V oblasti zhruba od řeky Ostravice na východ je před střídnicemi za pův. nosovku palatalizovaná sykavka, např. vźać, vžunšč.

Repertoár střídnic za pův. nosovku lze sledovat také na výrazech začít (ČJA 4, 351) a zapnout (ČJA 4, 353). Vedle přehlasovaných forem začít (téměř celé Čechy a větší část Moravy – bez vm. dialektů), zapít (v oblasti mezi Benešovem, Příbramí, Ledčí nad Sázavou, Českými Budějovicemi a Znojmem a na mikroareálu na Novoměstsku s protažením až téměř k Brnu) se dokládají podoby s neprovedenou přehláskou začat, zapjat (zap’at, zap’át) – vm. nářečí a již. úsek Slezska – a varianty s rozloženou nosovkou začuňć, zap’uňć (přechod. česko-polská nářečí). Protože územní rozšíření jednotlivých forem je detailně zakresleno na citovaném místě v ČJA 4, včetně přecházení těchto sloves k slovesům typu minout (začnout, zapnout), mapy v tomto svazku neopakujeme.

Bh