108      a) vrata (641)

b) vrat (ČJA 3, 13 půle vrat)

c) mraky (1550)

1    M         a)  vrata (též 74)

     vráta

     vrota

b) vrat (též 74)

     vrát

     vrot 826, 828 — vrut (vrutuv 84)

c)  mráki

2                 Mapa zobrazuje dloužení kořenné samohlásky a > á u slov vrata nom. plt., vrat gen. plt. a u slova mraky.

U slova vrata (< *vorta v důsledku metateze likvid tort > trat) mapa zachycuje kromě dloužení vrata > vráta, vyvolaného jednoznačně změnou intonace, i slezskou podobu vrota; ve Slezsku jde o velmi starou formu, která je v návaznosti na polštinu a ve shodě s ní výsledkem metateze likvid tort > trot (o tom svědčí podoba gen. vrut, viz níže).

Dále mapa sleduje dloužení kořenné samohlásky a > á na gen. pl. slova vrata, tedy vrat > vrát. Vzhledem k tomu, že rozsah dloužení v gen. formě je zcela odlišný od nominativu, kde došlo k dloužení v důsledku psl. změn v přízvuku a intonaci, předpokládáme, že podoba vrát je na většině území výsledkem náhradního dloužení za ztrátu jeru. Mapa zachycuje i slezské varianty vrot (té zřejmě předcházela podoba vrát, v níž došlo k pravidelné změně á > o, viz ČJA 5, 69 dobrá) a vrut; podoba vrut je patrně pokračováním starého gen. *vrotъ ve shodě s pol. výsledkem metateze likvid (viz výše vrata), v němž došlo k náhradnímu dloužení za ztrátu jeru (vrót) a později k tzv. pochýlení ó > ú (vrút ve shodě s polštinou) a následnému krácení: vrut.

Na téže mapě sledujeme i rozsah dloužení u nom. pl. slova mraky, tedy mráky. Toto slovo bylo zkoumáno pouze v plurálu, avšak ve většině obcí oblasti výskytu podoby mráky byla explorátory zapsána i sg. podoba mráka f., příp. mráko n. (315, 317, 318). Může jít tedy o délku charakteristickou už pro singulárové podoby těchto rodových variant. Na mapě ji přesto zobrazujeme pro zajímavou územní shodu s několika dalšími výrazy s dloužením a > á, srov. kráj, spláv, gen. pl. čás, kuřát, otáv.

3                 Podoba vráta zaujímá větší část vm. nář. (bez jz. a sev. okraje) a podoba vrota čes.-pol. přechodová nářečí. Na celém ostatním území čes. jazyka byla zachycena pouze podoba vrata, shodná se spis. jazykem. Města se shodují s nářečním okolím.

Gen. podoba vrát zaujímá větší část jižní poloviny území českého jazyka: byla zachycena v záp. Čechách a na Příbramsku, dále v již. a jv. Čechách a na téměř celé Moravě (bez záp. okrajů). Podoba vrot se vyskytuje vzácně na jz. Českotěšínsku a podoba vrut v přechod. nář. čes.-pol. Na ostatním území je běžná forma vrat, shodná se spis. jazykem, která je i ve většině měst v oblastech podoby vrát.

Forma mráky pokrývá kompaktní areál v záp. Čechách (Domažlicko, záp. Plzeňsko, Klatovsko).