107      fara (2108)

1    M         fara

fára (fra 609, 610, 615, 625, 626, 628, 629, 639, 643)

2                 Zkoumal se rozsah dloužení kořenné samohlásky a > á u přejatého slova fara (ze střhn. pharre, to z lat. parochia). Mapa nezachycuje rozsah zaokrouhlené výslovnosti , která je zakreslena na mapě ČJA 5, 69 dobrá, viz tam.

3                 Na většině Moravy (bez záp. a jz. cípu) se jako výhradní podoba (kromě měst) uplatňuje podoba fára, na již. Brněnsku a Moravskokrumlovsku v obměně fra. Na ostatním území byla zachycena pouze podoba fara, shodná se spis. jazykem, která se jako dubletní hojně objevuje i ve městech v oblasti obměny fára.

4    fara  stč., Jg, SSJČ, sloven., hluž.

5    fara Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — fára Ju 6, 7, Ru 5

Či