105      a) kraj (ČJA 5, 40b)

b) splav (1257 náhon, ČJA 2, 135 jez)

1    M         a)  kraj (kré 667, 668, 678, 680–685, krá 669, krí 671)

     kráj — kroj

b) spláv

2                 Mapa zachycuje dloužení kořenné samohlásky u slov kraj a splav. U slova kraj se vedle sledovaného dloužení a > á, tj. kraj × kráj, na mapě objevuje ještě podoba kroj, která též svědčí o starém dloužení a > á (dalším vývojem á > o, srov. ČJA 5, 69 dobrá). (Nemapována zůstala podoba kré na sv. okraji střm. nář., kde -é zřejmě vzniklo střm. monoftongizací diftongu -ej po předchozí změně aj > ej, jež byla jinde analogickým vyrovnáním s nepřímými pády odstraněna, srov. ČJA 5, 40b).

Dále mapa postihuje územní rozsah podoby spláv s provedeným dloužením a > á (proti většinovému splav, příp. jiným formám a lexémům); částečný rozsah této podoby byl už zachycen v ČJA 2, 135 jez. Zde zaznamenáváme celý rozsah zdloužené podoby spláv, a to nejen ve významu ,jez‘, ale i ve významu ,náhon‘, kterému v lexikálních svazcích nebyla věnována samostatná mapa.

3                 K většinové podobě kraj, shodné se spis. jazykem, se na okrajích českého jazykového území přimykají podoby kráj (záp. úsek jzč. nář., odděleně pak vých. Českobudějovicko a nejjižnější okraj Čech) a kroj (česko-polská přechodová nářečí).

Ve městech se užívá výhradně podoba kraj.

Podoba spláv zaujímá členitý areál na západě Čech: Chodsko, Klatovsko, sev. a vých. Strakonicko a široké okolí Příbrami na severu s přesahem do střč. nář. Ojediněle se objevuje i na Prachaticku a Českobudějovicku.

Ve městech podoba spláv zachycena nebyla.