100      a) ohŕňat (557 ohrnovat)

b) tŕní (1355 trní)

1    M         a)  ohňat

     ohňat

     -hnovat — -hňovat 702, 703, 721, 807, 82

b) tňí (tňje, tnje 755)

2                 Položka ohrnovat (např. nohavice) byla zaměřena na zjištění dlouhého a zdlouženého  u nář. odvozeniny ohňat/ohňat. Navíc jsme zjistili slovotvorné obměny za-/vy-/ohnovat, popř. -hňovat.

U kolektiva tní zakreslujeme pozitivně zachování starého . Jde o jev ustupující, dnes už vzácný. Na zbývajícím území byla zaznamenána forma tní, shodná se spis. jazykem.

V části slez. dialektů se objevuje tento výraz s průvodními vokály (srov. ČJA 5, 98a).

Dlouhé  bylo zachyceno i ve výrazech mapovaných v předchozích svazcích ČJA, např.: kbík (ČJA 3, 59 nádobka na brousek), tče (ČJA 3, 181 kráva trká), kokhá (ČJA 3, 226 kokrhá), kdel (ČJA 3, 241 hejno hus), vká (ČJA 3, 250 holub vrká). V dialektologické literatuře se uvádějí další nářeční doklady s , a to zní, vba, všek, nakmit, fknut, popchat ‚poprchávat‘, dcat a včet.

3                 Forma ohňat se vyskytuje na větší části vm. nářečí. V dolských dialektech, na Holešovsku a na sev. okraji vm. nářečí je v podobě ohňat. Na ostatním území se užívá odvozenin za-/vy-/ohnovat, popř. -hňovat (zejm. sv. od Lipníka nad Bečvou).

Varianta tní se dokládá ze Slovácka a z již. části Valašska.