98        koně nom. pl. m. (810)

1    M         koňe

koňi

koňí

koňé 740, 743, 744

2                 Na mapě sledující nářeční rozdíly forem nom. pl. substantiva kůň (pův. jo-kmen) se vedle starého jo-kmenového zakončení -i uplatňuje koncovka -e (pův. koncovka akuz. jo-kmenů) a okrajově též zakončení -í (pův.                i-kmenová koncovka) a -é (v důsledku přiklonění k typům uchovávajícím relikty zakončení pův. konsonantických kmenů).

3                 Téměř na celém území národního jazyka je rozšířena podoba koně; ve vm. nářečích byla ojediněle zachycena forma koňé. Jen v části centr. úseku střm. nářečí, na sev. Znojemsku a v mikroareálu záp. od Vsetína se vyskytuje forma koni. Z Tišnovska je doložen tvar koní.

Ve městech položka zkoumána nebyla.