ptáčkove

ptáčkové

ptáčkovja 755

2                 Sledují se nář. diference tvaru nom. pl. slova ptáček (původní o-kmen). Uplatnilo se zde vedle pův. koncovky o-kmenové (-i) též zakončení u-kmenové (-ove, -ové), ale i i-kmenové (-í) a také -y, původně akuz. o-kmenová koncovka. Ta je výrazem staré tendence k pojímání živočišných jmen jako neživotných. Koncovka -ovja, doložená z kopanič. nář., navazuje na sousední slovenštinu.

Položka ptáčci byla v Čechách zkoumána jen na opěrné síti. Hranice rozšíření podoby ptáčky byla proto zpřesňována podle materiálu zachyceného v položce 2223 Dotazníku, sledující výskyt neživotných koncovek u jmen zvířat. Mapa tedy postihuje maximální územní rozšíření tohoto typu, přičemž podobu ptáčci, shodnou se stavem ve spis. jazyce, eviduje v Čechách pouze v bodech, v kterých byla tato forma zachycena položkou 1431.

Hláskový rozdíl ptáčci × ftáčci na mapě nesledujeme.

3                 Podoba ptáčci je typická především pro Moravu; jako novější varianta proniká i do oblastí, ve kterých převažují jiné tvary, a hlavně do mluvy měst, zvláště pohraničních, kde je často formou jedinou.

Tvar ptáčcí byl v Čechách zapsán jen sporadicky; na Moravě je běžný především sev. od Brna a na úzkém vých. okraji střm. nářečí zhruba mezi Mikulovem a Lipníkem nad Bečvou.

Forma ptáčky je běžná téměř v celých Čechách a ve Slezsku. Po celých Čechách byla také zapsána podoba ptáčkove; varianta ptáčkové se tu vyskytla jen sporadicky.

4    ptáčci  Db, Tk, MČ

ptáčkové  Tk

ptáčky  sloven. vtáčiky, pol. ptaszky, hluž. ptački

5    ptáčci Ju 6 — ftáčci Ju 7, Ru 5 — ptáčcí Ru 3 — ptáčkové Ju 3 — ptáčkove Ju 3, 5 — ftáčkove Ju 5, Ru 2 — ptáčki Po 1, Ju 1–3 — ftáčki Ju 2, Ru 4

6    AJK 564, SSA 11.12

Fi