9          cukroví nom. sg. n. (482)

1    M         cukroví — cugroví

cukrové (též 668)

cukrovo 106, 810

2                 Kolektivum cukroví má v dialektech v nom. sg. pravidelnou koncovku -í (typ stavení) nebo přechází k adjektivnímu sklonění – typ jarní nebo mladý. Viz též ČJA 4-42 cukroví gen. sg. n.

Tvar cukrovo má v nom. sg. jmenný tvar přivlastňovacího adjektiva (srov. ČJA 4-220 makový koláč, jetelové semeno), nelze ani vyloučit vliv substantiv typu polo, srov. cukrové > cukrove > cukrovo jako pole > polo, srov. ČJA 4-6 pole.

Kromě morfologických rozdílů byla zachycena i hlásková obměna cugroví.

3                 Ve vm. nář. (bez jz. okraje) a ve slez. nář. byl zapsán tvar cukrové, na ostatním území čes. národního jazyka je forma cukroví. Ojediněle byla zachycena podoba cukrovo. Hlásková obměna cugroví se vyskytuje především na stř. a jz. Moravě a na Doudlebsku.

Stav ve městech je téměř shodný s nář. okolím, do městské mluvy na Moravě a ve Slezsku proniká tvar cukroví, shodný se spis. jazykem.