85        muzeu lok. sg. n. (2229)

gymnáziu (2229)

1    M         muzeu — múzeu

muzeumu

muzeum’e 831, 832

muzeum — múzeum

2                 V lok. sg. neutra lat. původu muzeum byla zaznamenána podoba muzeu, shodná se spis. vyjádřením; vychází z původního tvaroslovného základu muze-, k němuž se připojuje od původu dativní o-kmenová koncovka -u podle vzoru město. Dále byly zachyceny tyto nář. formy: velmi frekventovaný nesklonný tvar muzeum a řídce doložené formy muzeumu a muzeumě – koncovky -u a -ě jsou připojovány k nezkrácené podobě muzeum a dosvědčují plné začlenění substantiva do nář. tvaroslovného systému; koncovka -ě je pův. o-kmenové zakončení a koncovka -u je zakončení od původu dativní.

Byly zapsány i hláskoslovné diference: nář. podoby se zdlouženým kořenným -ú-: múzeum, múzeu. Protože jde o slovo přejaté, střm. změna u > o (viz PRO D2bc) se u něho neuplatňuje v kořeni a ani v koncovce není provedena důsledně.

Na mapě nezachycujeme formy s hiátovým -j-: muzejum, muzeju, muzejumu, které byly zapsány namnoze jako nedubletní (zejména na jz. Plzeňsku a porůznu ve střm. a slez. nářečích). Hiátové -j- vzniklo v proudu řeči mezi dvěma vokály a signalizuje zdomácnění slova.

3                 Téměř na celém území národního jazyka je zkoumané substantivum nesklonné a má podobu muzeum (múzeum). Roztroušeně byla zachycena forma přejatá ze spis. jazyka muzeu (múzeu) – častěji na Moravě a ve Slezsku; soustředěněji se tvar muzeu vyskytuje jako výhradní zejména na Jihlavsku a v centrálním úseku střm. nářečí.

Formy s dlouhým kořenným -ú- jsou doloženy zejména z oblasti svč. nářečí, odkud přesahují zejména do střč. nář. oblasti, a odděleně ze stř. části vm. nářečí.

Novotvar muzeumu byl zachycen na záp. okraji jzč. nářečí; forma muzeumě je regionalismem z Těšínska.

Ve městech se situace často shoduje s venkovským okolím, pod vlivem spis. jazyka proniká tvar muzeu, a to zejména u mladé generace.