83        mase lok. sg. n. (408)

1    M         masu (mesu 236)

masi (též 633, massi 725, 729, 741, 742, 744, 752–754, 756)

mase (mjase 755, m’ynse 831–836)

2                 V lok. sg. o-kmenového neutra maso je pův. koncovka -e. Využívá se také dativního zakončení -u (pův. dativ o-kmenů). Koncovka -i byla přejata od středních jo-kmenů (vzor moře) a odpovídá tendenci po zařazování substantiv na -so, -zo k měkké deklinaci.

3                 Lok. tvar mase zabírá celé Čechy, sev. část Moravy (Zábřežsko, sev. Boskovicko a sev. Litovelsko), vých. Třebíčsko, Moravskokrumlovsko a již. Brněnsko a dále oblast slez. nářečí; dubletně se ještě vyskytuje zejména vých. od Jihlavy, sev. od Brna a vých. od Litovle.

Podoba masu byla zaznamenána ve stř. části Moravy (mezi Litovlí, Tišnovem, Brnem, Kyjovem a Kroměříží) a v mikroareálu na sev. okraji vm. nářečí. Dále se objevuje především ve městech, a to vesměs u mladší generace.

Novotvar masi je doložen z pruhu čm. nářečí a z přilehlých okrajů střm. dialektů, odděleně zaujímá území vm. nářečí s Holešovskem.