74        lese lok. sg. m. (1278) —

1    M         lese

lesi

lesu

2                 Repertoár koncovek substantiva les (pův. o-kmen) se shoduje s koncovkami zaznamenanými v položce ČJA 4-73 voze lok. sg. m., k jejich morfologické diferenci a rozsahu pravidelných hláskových obměn viz tam. Na vých. okraji vm. nářečí je subst. les spjato až s územ mladé generace, nejstarší generace užívá regionalismů hora, hory, popř. háj.

3                 Rovněž územní rozložení jednotlivých variant si v některých případech odpovídá, a to zejména již. polovina hranice rozdílu tvarů lese × lesi (probíhá po záp. hranici čm. dialektů), vých. hranice podob lesu (dělící linie prochází záp. od Lipníka nad Bečvou a Kroměříže a ve své již. části se shoduje se záp. hranicí vm. nářečí) a enkláva s formou lesu na Příborsku a sev. okraji vm. nářečí.

Větší rozsah má však varianta lese. Objevuje se nejen v celých Čechách, v sev. části střm. nářečí a v dialektech slez., ale užívá se jí také na úzkém pruhu území podél toku řeky Svitavy. V jižním úseku se tento mikroareál rozšiřuje dále na sz. a jv.

Do mluvy měst na sv. okraji území proniká koncovka -u, v areálu výskytu formy lesi pak zakončení -e.