72        potoce lok. sg. m. (1255) —

kožiše (542)

1    M         potoce

potoku

2                 Variabilita tvarů v lok. sg. subst. potok (od původu o-kmen) spočívá ve využití pův. koncovky o-kmenové (-ě, způsobující alternaci) nebo koncovky u-kmenové (-u). V svč. nář., zejména na Královéhradecku, v již. části vm. nářečí a na sev. okraji slez. nářečí má výraz potok nenářeční povahu, je přejat ze spis. jazyka, srov. ČJA 2-134 potok (strouha/struha, járek, křípopa).

3                 Starší tvar potoce pokrývá souvislý areál na území celých Čech, dále se uchovává v severojižním pruhu území mezi Šumperkem a Moravským Krumlovem a na Valašsku s přesahem na Uherskobrodsko. V jv. Čechách, na území záp. od Roudnice, rozptýleně v svč. nářečích a na Moravě k němu přistupuje forma potoku: ta se prosadila jako jediná v čm. nářečích, na jz. Moravě a ve vých. polovině Moravy. Jako výhradní byla zapsána také ve slez. dialektech.

Stav ve městech je shodný s mluvou ve venkovském okolí. Do mluvy českých pohraničních měst proniká tvar potoku, v pohraničních městech moravských se naopak prosazuje varianta potoce.