2                 Na mapě je zachycen výskyt podob vok. sg. u jména Bohouš (domácké podoby jmen Bohuslav, Bohumil), které zde reprezentuje vlastní jména mužského rodu s měkkým zakončením.

Vedle tvaru shodného se spis. jazykem Bohouši byl zaznamenán tvar Bohoušu, kde nedošlo k přehlásce koncovky -’u > -i. Na části Slezska vystupuje ve funkci vok. sg. tvar nom. sg. Bohouš. (Nominativní tvar je zde obvyklý i u jmen žen, např. Anka, Tonka.)

Při výzkumu byly zapsány i hláskové obměny se samohláskou -u- v základu: Bohuši, Bohušu a Bohuš; jejich rozšíření nijak neovlivňuje distribuci jednotlivých koncovek, a proto je na mapě nezakreslujeme.

3                 Vokativ Bohouši je doložen z oblasti od linie Svitavy – Boskovice – Moravský Krumlov na západ. Východně odtud se na Moravě a ve Slezsku především v hornoostravickém typu vyskytuje tvar Bohoušu.

Na Opavsku a na území přechodných nářečí čes.-pol. se užívá ve funkci vok. sg. formy nom. sg. Bohouš.

Ve městech je nář. situace obdobná jako ve venkovském okolí; do mluvy zejména u mladší generace na Moravě proniká tvar Bohouši.

4    Bohouš  sloven.

Bohouši  stč. Bohuši, Db, Tk, MČ

Bohoušu  stč. Bohušu, pol. -u, hluž. -o

5    Bohouši Po 1, Ju 2, Ru 3, 4 — Bohušu Ju 7 — Bohuš Ju 6, Ru 5

6    SSA 11.5

Ir