ČJA 4
69 kaši akuz. sg. f. (395)
duši (1767)
1 M kaši
kašu (kaššu 729, 741–744, 751–754, 756) — kašo — kaš
kaše
kašym 831, 835, 836
2 Nář. tvary akuz. sg. f. pův. ja-kmenového substantiva kaša vykazují vedle pravidelných hláskoslovných rozdílů (kašu × kašo × kaš) také rozdíly, které dnes považujeme za morfologické, přestože od původu jde o diference vyvolané vývojem zakončení na -C, tedy jevem hláskoslovným. Pojednáváme-li o nich už v tomto dílu, činíme tak rovněž proto, abychom se vyvarovali mezerovitému pohledu na systém flexe feminin.
Pův. krátká nosovka C se na většině území měnila na samohlásku ústní u, jež na značném teritoriu po měkké souhlásce prošla přehláskou ’u > i (kaši). Jinde zůstala tato samohláska zachována (kašu) nebo se později po změně u > o (viz PRO D2ab) reflektovala jako o (kašo), popř. (kaš). V důsledku toho zůstalo v oblasti s neprovedenou přehláskou zachován jiný flexivní typ, než je typ růže na území, kde k přehlásce došlo. Na vých. okrajích Slezska dala pův. krátká nosovka ve shodě s polštinou nosové ę. To buď nosovost ztratilo (kaše), nebo se nosovka rozložila ve skupení -em, jež pak následně prošlo pravidelnou změnou eN > yN, kašym, viz PRO E7.
3 Oblast čes. nářečí v užším smyslu je charakterizována formou kaši. Vých. hranice této přehlasované podoby sleduje starou zemskou čes.-mor. hranici, pouze na jihu ji poněkud překračuje.
Nepřehlasovaný tvar kašu se vyskytuje jednak v úzkém pruhu přechodných nářečí čm., jednak na vých. okraji střm. nářečí a dále na celém území vm. a slez. dialektů.
V střm. nářečích se koncová samohláska -u změnila v -o, v centrální skupině těchto nářečí v -.
V přechodných dialektech česko-polských je ve střední části běžná forma kaše, na sev. a již. okraji kašym.
Do mluvy měst běžně proniká tvar kaši, shodný se spis. jazykem, ve městech ležících v oblasti střm. dialektů, tedy na území s tvarem kašo, se často objevuje také tvar kašu.
4 kaši Db, Tk, MČ
kašu stč., hluž.
kaše pol. kaszę
5 kaši Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — kašu Ju 6, Ru 5
6 MAGP 276, AJŚ 1381c
7 Týž problém sledovala také položka na mou duši. V tomto frazeologizovaném spojení se přehlasované tvary na mou (mu) duši vyskytují dál na východ. Byly zachyceny ještě v přechodných nářečích čm. a na záp. okraji střm. dialektů (506–520, 616–620, 630–631).
Bh
