2                 Akuz. sg. maskulin typu předseda (pův. a-kmen) má na většině zkoumané oblasti náležitý tvar shodný s akuz. feminin vzoru žena, tedy předsedu (v střm. nářečích v pravidelné obměně předsedo, předsed, viz PRO D2abc). Na části zkoumaného teritoria však přechází tvar genitivu do akuzativu nejen u životných maskulin zakončených na souhlásku (srov. od souseda i máme souseda), ale též u subst. typu předseda. Jde zde o zdůraznění principu přirozeného rodu a životnosti (gen.-akuz. pána > gen.-akuz. předsedy). Máme tedy doložen v akuzativu pův. gen. tvar předsedy (v střm. nářečích v pravidelné obměně y > e, , srov. PRO D2abc).

Zakončení na -e bylo zachyceno také v přechodném pásu čes.-pol. nářečí. Zde se však v samohlásce e, popř. ym reflektuje starší nosové ę (po ztrátě nosovosti).

Z jediné lokality vzácně doložený tvar předseda ukazuje na přechod subst. tohoto typu k vzoru pán (vidíme předseda jako vidíme pána).

V podstatě stejné sklonění jako subst. předseda mají také vlastní osobní jména téhož typu (Franta, Svoboda).

Celoúzemní výslovnost skupiny ds (ts) > c (přeceda) na mapě nesledujeme. Pozoruhodná je středoopavská výslovnost -ts- > -tš- (přetšeda, přečeda), častá na okrajích opavské nář. podskupiny (803, 808, 809, 811, 812, 820, 822, 823).

3                 V akuz. sg. převládá tvar předsedu, v střm. dialektech v hláskové obměně předsedo, předsed. Větší část střm. dialektů se však vyděluje formou předsedy (v střm. obměně předsede, předsed). Pouze záp. Prostějovsko a Litovelsko tvar předsedy (předsede, předsed) nemá (viz ČJA 4-35 předsedy gen. sg. m.) zde došlo také k vyrovnání gen. a akuz., ale ve prospěch akuz. tvaru předsedu (předsedo, předsed).

Odděleně se zakončení na -e (-y) vyskytuje v přechodovém pásu čes.-pol. nářečí, tady je však zakončení jiného původu, viz 2.

4    předsedu  stč., Db, Tk, MČ, pol. -ę, hluž. -u

5    přecedu Po 1, Ju 2, 5, Ru 3 — starešinu Ju 1, 3 — starostu Ru 2 — hrďini Ju 6

Frantu Po 1, Ju 1–4 — Franti Ju 6, Ru 5

6    ASJ II 22:12

Bh