67        (skácel) dub, (měl) vřed akuz. sg. m. (2221)

1    M         (skácel) duba, (měl) vředa, nežida

2                 Položkou se sledoval územní rozsah uplatnění koncovky -a, převzaté od životných subst. typu pán, u subst. neživotných.

Explorátoři měli uvést všechny zachycené případy na daný jev. V dotazníku byly jako příklady uvedeny výrazy hříbka, vředa, duba. Většina zápisů se týká právě těchto slov. Poněkud častěji máme doložena ještě tato spojení: mají balóna (144, 155, 210, 219, 226, 230), měli melouna (153, 227, 459, 01, 09), koupil vincka ‚železná kamínka‘ (508, 643, 676, 680, 682, 703, 726, 736, 741, 752, 753), měl budíka (214, 319, 462), dali mu dudlíka (503, 601), u mladé generace zvl. v českých městech také dali góla. Sledovaný jev byl ojediněle zapsán i v těchto případech: měli vrčáka ‚řehtačku‘, sháněli auťáka, odloupni šňuptáka ‚zbytek květu u hrušky‘, koupíš šumáka, udělal kroka, koupil traktora. Uvedené tvary na -a doloženy zejména u jmen různých tanců a karetních her (hráli ferbla, tancovali mazura).

Doklady na sledovaný jev byly získány jen ze spontánních jazykových projevů.

 

3                 U slova vřed, popř. nežid, se koncovka -a (má vředa, nežida) vyskytuje zvl. v jzč. nářečích a v střč. dialektech, zcela ojediněle byla zachycena v svč. nářečích. Na Moravě se dokládá ojediněle ze stř. úseku vm. nář. a z Frýdecka-Místecka. O lexikálních a hláskoslovných rozdílech srov. ČJA 1-70 vřed.

Tvar (skácel) duba byl zapsán pouze v sev. a stř. úseku vm. dialektů, na Frýdecku-Místecku a v přechodných nářečích česko-polských. Formy na -a bývají nezřídka dubletní vedle forem s nulovým koncovým formantem (vředa vedle vřed, duba vedle dub).

4    —

5    dub Po 1, Ju 1–3, Ru 3, 5 — duba Po 1 — břed Ju 1 — bředa Po 1

6    —

Bh