Na území slez. nářečí byl tvar dat. sg. zjišťován na morfologicky totožném dialektismu kuzňa (srov. ČJA 2-172 kovárna).

3                 Hranice mezi tvary kovárně (v záp. úseku jzč. nářečí v podobě kovarně) a kovárni vede sev. a sv. okrajovými úseky svč. nářečí a pokračuje podél bývalé zemské hranice. Přechod mezi oběma typy je pozvolný, jak naznačuje stav zaznamenaný v nářečích v blízkosti uvedené linie, kde se namnoze užívá obou variant, kovárně i kovárni.

Pro mluvu měst v areálu formy kovárni je příznačné pronikání tvaru kovárně, shodného se spis. jazykem. V sm. pohraničních městech je dokonce tento tvar výhradní. Stejně tak se ho užívá i v zč. pohraničních městech; hlásková obměna kovarně v nich nebyla zachycena.

4    kovárně  Db, Tk, MČ, hluž. kowarnje

kovárni  stč., sloven. -i, pol. -i

5    kovárně Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — kowárňe Po 1 — kovarňe Ju 2 — kovárňi Ju 4, 6, 7, Ru 5

6    —

7                 Nář. rozdíly u tohoto typu feminin byly zjišťovány také v dat. tvaru sg. mlékárně a kůlně. Pův. zařazení k typu růže (-i) se výrazněji uchovává u položky kůlně (zde navíc za diferencí kůlně/kolně × kůlni/kolni × šupně/šopni, srov. ČJA 1-212 dřevník). Na rozdíl od stavu zaznamenaného u položky kovárna byl tvar na -i zapsán i na sv. Královéhradecku. Forma na -ě se (s výjimkou již. Prostějovska a vých. Litovelska) v nářečích na Moravě a ve Slezsku téměř nevyskytuje. Dativní tvar podst. jména mlékárna naopak ukazuje výrazné uplatnění varianty mlékárně, shodné se spisovným jazykem, na úkor nář. formy mlékárni (ve slez. nářečích mlič(k)árně/mlič(k)árni).

Situace v mluvě měst se shoduje se stavem zjištěným u subst. kovárna.

Kl